Domů » Domácnost » Bydlení » Zahradničení ve veřejném prostoru: pro radost ostatním
Zahradničení ve veřejném prostoru: pro radost ostatním
16. 8. 2025
Cílem každého zahrádkáře je vytvořit malý zelený ráj. Ale co když svou vášní zasáhneme i veřejný prostor, místa, která patří všem?
Zahradničení ve veřejném prostoru má svá specifika, krásu i zodpovědnost – a o nich bude dneska řeč.
Krása jako hodnota veřejného prostoru
Ve veřejném prostoru bychom neměli hodnotit cenu jen penězi ani rozhodovat jen podle nejzákladnější funkčnosti. Estetická hodnota, prostě krása, je neméně důležitá. Vždyť investice tohoto druhu přetrvají desetiletí. Jako zadavatelé a tvůrci veřejného prostoru bychom měli ke změnám přistupovat s vědomím a zodpovědností, že tvoříme něco i pro časy budoucí, mělo by po nás zůstat něco kvalitního a krásného. Dnes se podíváme na to, jak do veřejného prostoru zasahujeme my zahrádkáři, obyvatelé měst a obcí. Na několika příkladech z našeho okolí i cest si ukážeme, jak takové zásahy mohou vypadat.
1 – Kvetoucí pás nad korytem říčky
Květy nad říčkou a radost z pohledu
Jednou z našich nejoblíbenějších výsadeb tohoto druhu je kvetoucí pás nad korytem říčky v jednom jihočeském městečku (1). Každoročně tam pod péčí místní zahrádkářky na uzoučkém proužku půdy vykvetou (nejen) krásenky. A my je tam pravidelně chodíme obdivovat.
Předzahrádky jako okno do duše zahradníka
Vlastně jen za rohem máme druhý cíl našeho pravidelného potěšení – předzahrádku tak krásně divokou a kvetoucí (2), že ji dozajista zasadila a s láskou o ni pečuje další zahradnice od pánaboha. Právě předzahrádky jsou nejčastějším zahrádkářským vstupem do veřejného prostoru a jsou přesně tím místem, kde sázíme i pro ostatní. Bývá v nich obsažena i touha pochlubit se, jak mi to roste, kvete, hezky pasuje k domu a plotu… Na téhle pohnutce, podělit se o radost s ostatními, stojí vlastně celá zahradničina. A i my se vždycky znova a znova rádi zastavíme a obdivujeme, když se to někomu daří.
2 – Divoká a krásně kvetoucí předzahrádka
S přesahem do veřejného prostoru
Jako třeba u předzahrádky, uzavřené nízkým klasickým plůtkem, plné letniček a trvalek u citlivě udržované chalupy v jedné severočeské vsi (3). I tuto předzahrádku (4) jsme potkali na jedné z našich cest. Vypadá, jako by přeskočila přes drátěný plot a dokvetla až k silnici, kterou desítky metrů doprovází. Bylo zřejmé, že o místo pečuje někdo, kdo kytky nejen miluje, ale dobře jim i rozumí. Místo bylo tak půvabné, že jsme zastavili a chvíli se kochali. Kde to ale bylo, už dnes nevíme. Nevěděli byste?
-
-
3 – Předzahrádka uzavřená nízkým klasickým
plůtkem, plné letniček a trvalek
-
-
4 – Předzahrádka, co přeskočila plot
Opatrnost a cit pro detail
Naše drobné zásahy do vzhledu veřejných ploch by ale měly mít svou kvalitu. Pokud ji neumíme dosáhnout, je lépe je nepodnikat. Když se totiž veřejný prostor stane spíše odkladištěm rostliny nechtěných v zahradě, navíc vysázených bez znalosti jejich potřeb a citu pro estetickou stránku (5), nelze mluvit o jeho obohacení, ale o pravém opaku. Takové počiny pak vyvolávají řetězové reakce, jejichž výsledkem snadno může být málo utěšený dojem z celé obce nebo její části.
5 – Ne každý zásah je přínosem
I malá gesta mají smysl
Věcí, které můžeme pro radost sobě i ostatním udělat, je nespočet. Třeba se postarat o zapomenutý křížek u cesty, posekat kolem něj trávu nebo kopřivy, vysadit pár konvalinek nebo na něj uvázat malou kytičku (6). Mohou to být i drobnosti, ale věřte, že si jich pokaždé někdo další všimne a potěší ho. Tak jako těší nás při našich cestách venkovem.
6 – Malé skutky, které mají velký význam
Poděkování patří vám všem, kdo přikládáte s citem a zahradnickým umem ruku ke společnému dílu.
Foto autoři
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
Díky!