Škvoři patří v zahradách k užitečnému hmyzu. Živí se mšicemi či jiným drobným hmyzem, vajíčky a larvami. Ale jsou také hmyzem všežravým. (Pokračování textu…)
Ovocné stromy obtěžkané plody tak, že hrozí odlomení větví, včas opatříme oporami. Konce podpěr zakryjeme kusem pryže či hadice. (Pokračování textu…)
V červenci znovu raší stromy a keře. Tato tzv. druhá míza je však slabší než jarní. Podle druhu trvá do konce srpna, případně do poloviny září. (Pokračování textu…)
Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním. (Pokračování textu…)
Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, plevel i nastýlku, nebo záhon rušíme, případně plánujeme nový. (Pokračování textu…)
Těší vás na zahradě květy jiřin, kopretin nebo třeba krásenek? Pěstujete máky, ostrožky, denivky, srdcovky, chrpy, měsíček, slaměnky a jiné květiny? (Pokračování textu…)
V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, hmyz, ptáky i savce, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech. (Pokračování textu…)
Léto budiž pochváleno také v zahradě. Je na co se koukat. Třeba na zrající hrušky. Porovnejte, jak se liší objemy korun a tvary plodů různých odrůd šestnáctileté hrušně. (Pokračování textu…)
Zatímco plané trvalky žijí skromně, ty zahradní očekávají naši péči. Odstřižením vadnoucích květů dodáme trvalkám sílu k dalšímu kvetení, nevyčerpá je tvorba semen.
(Pokračování textu…)
Mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu. Sadaři proto doporučují posílit plodnost koruny a provést Šittův řez. (Pokračování textu…)
Při zimní ledovce na pěších cestách a chodnících je nejvhodnějším materiálem pro posyp ostrý písek. Použít můžeme dál i štěrkovou drť, nebo jemnou škváru.
