Články - Václav Větvička

Buk
buk duben

Václav Větvička o dubnových bučinách a proměně v listožrouta

1. 4. 2021 Václav Větvička

Jarozvěsty může být kdeco a kde kdo. Už vícekrát jsem prohlásil, že první vlaštovka jaro nedělá a že za toho prvního posla mám budníčka menšího, známého cilp-calpa, a za definitivní potvrzení jara pak považuji přílet rorýsů. (Pokračování textu…)

číst více
Hyacinty v pastelových barvách
barborky botanik cibuloviny drahokam hyacint jaro rychlení zirkon

Václav Větvička o antickém bájném květu z krve Hyacintovy

21. 2. 2021 Václav Větvička

My, nedočkavci, jimž se každá, i ta nejmírnější zima zdá dlouhá, si přivoláváme jaro rozmanitě. Začínáme, samo sebou, už začátkem prosince, barborkami. (Pokračování textu…)

číst více
Babka
housenky insekticid sýkora koňadra sýkora modřinka sýkora parukářka sýkorky žravý hmyz

Václav Větvička o únorových insekticidech a sčítání housenek

1. 2. 2021 Václav Větvička

Moje insekticidy mne sice stojí jednou týdně kilo slunečnicových semen – pardon, nažek – ale taky naplňujou hrdostí a jistotou, že ani tou nejmenší chemií nezatěžuju. Keře před okny, park, přírodu, svět. (Pokračování textu…)

číst více
Kozlík lékařský
kozlíček polníček kozlík kozoroh leden

Václav Větvička o kozí noze, kozím pysku, kozlíku, kozlíčku…

1. 1. 2021 Václav Větvička

Kozoroha v přírodě nenajdete. Tedy alespoň v té naší; nejen české, ale i světské, zemské. Teď v lednu je už pozdě honit bycha i kozoroha, nejlíp je asi vidět od června – a snad až do září. (Pokračování textu…)

číst více
Maranta běložilná
citlivka stydlivá čtyřlístek fazol leucéna maranta mimosa nyktinastie seismonastie šťavel thermonastie

Václav Větvička o hýbání rostlin aneb jak maranta dává dobrou noc

2. 12. 2020 Václav Větvička

A je to tady, zase máme na krku prosinec. Ten by nebyl sám o sobě nejhorší, přijdou s ním přece rozmanití svatí. Někteří i štědří (Mikuláš), jiní plní slibů (Barbora, Lucie), účtující (Silvestr). (Pokračování textu…)

číst více
Podzimní listy marličníku japonského (Cercidiphyllum japonicum)
buchtovník Průhonický park zmarličník japonský

Václav Větvička o buchtovníku: Voní jako horký pekáč buchet

2. 11. 2020 Václav Větvička

Před lety – onoho 1. července 1984 měl premiéru film Tři veteráni pana režiséra Oldřicha Lipského. Scénář, inspirován páně Werichovým Fimfárem, napsal Zdeněk Svěrák. (Pokračování textu…)

číst více
Žlutá barva tuzemského podzimu převládá
barvy podzimu chlorofyl kalendář listí zelené barvivo

Václav Větvička o barevné paletě podzimu a příliš dlouhém létě

2. 10. 2020 Václav Větvička

Znáte ony kalendáře z podzimních švýcarských, ale ještě lépe kanadských lesů? Ten ohňostroj všech tónů červené, od oranžových po vínové nebo rudé, a stejně tak ten zlatý veletok žlutých a navazujících tónů? (Pokračování textu…)

číst více
Běžník čeká na vánek
běžník pavouci pavučina září

Václav Větvička: Podletí, poletí a běžníci

3. 9. 2020 Václav Větvička

S podletím se děly a dějí kousky! Jedni je mají za období mezi jarem a létem, druzí za podletí považují konec léta, takové to teplé září či dokonce babí léto. Kdyby jedni i druzí sáhli do literatury, zjistili by, že i Amerika už byla objevená.

Podzim zimě předchází

Považte, že v roce 1837 Josef Jungmann ve svém stěžejním díle, Slovníku česko-německém (jeho 5 dílů vyšlo v letech 1834–1839), vychází z poznání, že podzim je období pod zimou, období, které zimě předchází. Stejně tak to je s podletím, obdobím před či pod létem.

Pavučinka pozdně letní

Korále období zvaného poletí

Odvolává se na starý český kalendář, údajně z roku 1489, v němž byl rok rozdělen na následující etapy, období: Zima zahrnuje měsíce prosinec a leden, v únoru a v březnu je jaro, v dubnu a květnu podletí, v červnu a červenci léto, zatímco v srpnu a září bývalo poletí. Pro podzim zbyly měsíce říjen a listopad.

Takové členění času se mně také líbí, jen mi tam někde chybí předjaří a ani trochu se mi nelíbí, že už v srpnu by bylo po létu.

Zmíněné poletí (málokdo z nás takové slovo v této souvislosti asi používá!) bývává spíš označováno jako pozdní léto, zejména za takové situace, kdy rozsáhlá tlaková výše nad střední a jihovýchodní Evropou přivodí období dlouhého slunečného, převážně suchého a teplého počasí. Teplého přes den, chladného v noci. Ostatně – chladné noci a rána přece už přinesla v červenci svatá Anna! Ranní rosa v takových dnech dokáže z obyčejné pavoučí sítě vytvořit kouzelnou, div ne perlovou krajku. Zvlášť v kontralichtu, v protisvětle doslova září!

Běžníci v obláčcích

Jsem-li u pavouků v poletí, je to doslova oslí můstek k pavoukům, kteří létají. Mladí pavouci z čeledi běžníkovitých neobyčejně prozíravě využívají jasného zářijového počasí, v němž je zem prohřátá sluncem, a ve vhodnou chvíli začínají převažovat i vzestupné vertikální proudy ohřátého vzduchu. Termika tomu říkávají plachtaři. Nesmí ani moc foukat, jen tak akorát.

Běžník čeká na vánek

Běžník na startu

Za takové situace mladí běžníci vyhledají nějaké vyvýšené místo (třeba patník u silnice) a vystrčí zadeček k obloze. Uzná-li budoucí vzduchoplavec, že se vhodný okamžik přiblížil, začne vypouštět slabý obláček pavučiny, který poslouží jako rogalo, větroň a podobné zařízení. Jakmile si je běžník jist správností okamžiku, vypustí silnější a pevnější delší vlákno, které ho spojí s létacím aparátem vlastní výroby a pustí se do světa.

Proč to ale běžníci dělají? Jeden dohad je pro rozšíření teritoria, druhý – hledání místa k přezimování, další že jde o jakousi pánskou jízdu volných samečků atd. atd.

Můj milovaný doc. dr. Jan Hanzák ale kdysi vyslovil ještě jednu domněnku: V srpnu nastává čas odletů. Nejen rorýsů, ale i řady hmyzožravých ptáků lovících kořist v letu – vlaštovek, jiřiček, břehulí, rehků a lejsků. A tak se panu docentovi zalíbila myšlenka, že to v přírodě je dobře zařízeno: Lovci jsou pryč a pavoučci mohou rozšířit svá území.

Babí pavučinky

Stříbrné poletující pavučinky běžníků připomínaly našim předkům stříbrné vlasy starých žen. Tam někde je třeba hledat kořeny pro obecně rozšířené označení tohoto času jako babího léta.

Babí léto

Na pavučince

Někdy se pozdní léto natolik povede, že trvá i několik týdnů, jindy pavoučkům i nám nabídne teplých dnů jen několik. Klimatologové spočítali, že pozdní léto se v průměru dostavuje v období od 20. září do 2. října. Zkrátka kolem našeho václavského svátku. Však se také říká, že Svatý Václav uklízí hady nebo ještě varovněji, Svatý Václav – kamna připrav.

Foto Shutterstock

číst více
Motýlí keř
Buddleja davidii komule motýlí keř

Václav Větvička o motýlím keři se dvěma kmocháčky

5. 8. 2020 Václav Větvička

Když je na tom našinec dobře, může mít, kromě rodičů, i kmotra. Nikoliv toho mafiánského, ale kmocháčka, kmotříčka. (Pokračování textu…)

číst více
Lípa
chléb pranostika řepka žito

Václav Větvička o červenci, lípách, žitě a chlebu

6. 7. 2020 Václav Větvička

Zelená je stále sytá, začínají se objevovat červené tóny. Jistěže ne v květech, tam se drží už nějaký čas, ale třeba v plodech. Ne nadarmo nese červenec jméno právě po červenání. (Pokračování textu…)

číst více
1 2 3

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

30. 7. 2021

Co mají společné pelargonie, muškáty a čapí zobáky

Balkonové pelargonie patří k robustním hrnkovým a truhlíkovým květinám. Mohou být pěstovány i na větrných místech a zůstávají dlouho pěkné, i když je občas zapomeneme zalít. Kvetou po celou vegetační sezonu od časného jara do pozdního podzimu.

zobrazit další rady a tipy