Fíkovníky patří k méně známým ovocným druhům, které se stále častěji rozšiřují i v našich končinách. Souvisí to i se změnou klimatu. (Pokračování textu…)
K pěstování kanadských borůvek je třeba kyselá, vlhká půda, slunce a závětří. Pro dobré opylení a bohatou úrodu vysazujeme více kusů. (Pokračování textu…)
Mnozí řadí kanadské borůvky mezi nejchutnější ovocné druhy, proto si zaslouží místo v našich zahradách. Potřebují ale kyselomilné podmínky. (Pokračování textu…)
Kůru má lesklou a načervenalou, mladé větve a listy hustě plstnaté. Právě pro velké množství malých chloupků dostala jméno višeň plstnatá.
(Pokračování textu…)
Doba, kdy borůvka byla jen modrá a rybíz červený a černý, je již nenávratně pryč. V zahradách nacházíme stále širší paletu odrůd i u drobného ovoce. (Pokračování textu…)
Dříve morušovníky po léta mohutněly u silnic i na venkovských dvorech. Koruny příjemně stínily, plody zpestřily jídelníček člověku i drůbeži. (Pokračování textu…)
Mrazuvzdorné odrůdy jádrovin vznikají především pro oblasti zemí s tvrdšími zimními podmínkami. Dokládají to i místa jejich původu. (Pokračování textu…)
Zahrádkářský trh s ovocnými výpěstky je naštěstí poměrně pružný a každoročně nabízí i zajímavé mrazuvzdorné odrůdy. (Pokračování textu…)
Malé kulaté malvičky aronie dozrávají v okolících. Sklízíme je během září. Zralé vydrží na keři či stromku dlouho do zimy. (Pokračování textu…)
Při výběru odrůdy bychom měli vzít v úvahu vlastnosti aronie, jako je výška keře, úrodnost keře, velikost malviček, šťavnatost. (Pokračování textu…)
Během června mohou v zahradě postupně přibývat příznaky přítomnosti různých škůdců a chorob na ovocných plodinách, jako je padlí, pilatka třešňová, moniliová hniloba nebo plíseň šedá. Pokud nám zkušenosti a znalosti dovolí, reagujeme na ně.
