Články - Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka

Zahrady, ať už u domů nebo v osadách, bývají místem, kde se prolíná radost z pobytu venku s odpočinkem, zálibami, dětskými hrami i chvílemi rodinné pohody. (Pokračování textu…)

Ctíme ji coby královnu květin. Už při nákupu první růže mnozí poznali svou celoživotní lásku. Jiní jí však na zahradě nedůvěřují.  (Pokračování textu…)

Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu. (Pokračování textu…)

Kdo to zkusil, ví, že polévka s čerstvě utrženou petrželkou chutná nejlépe. Bylinky, zelenina, ovoce k zahradě patří. Kam je umístit?  (Pokračování textu…)

Dodejme, že stejně tak chudá je zahrada bez stromů. Stromy jsou jednou z největších hodnot velké, ale i malé zahrady. Proč? (Pokračování textu…)

V přírodním nebo přírodně působícím prostředí vždy poutají velkou pozornost ty prvky, které vybudoval člověk. V krajině jsou to domy a jiné stavby, v zahradě například pergola či mobiliář. (Pokračování textu…)

Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu. (Pokračování textu…)

Vodní prvky v zahradě lze rozdělit do dvou skupin – člověkem viditelně vytvořené (užitkové nebo dekorativní) a prvky napodobující přírodu. (Pokračování textu…)

Kámen je odvěkým prvkem zahradní tvorby. Stále častěji je umisťován i v současných zahradách, způsob jeho využití však mnohdy budí rozpaky. Kámen jako stavební materiál pro zídky, dláždění cest apod. zůstává nadčasový a při správném použití je ozdobou všech typů zahrad. Stejně jako materiál k tvorbě soch a plastik je tradiční a může obohatit zahradu starou i moderní. Způsob, jakým je kámen často používán v současných zahradách, je poněkud jiný. Zkusme rozkrýt jeho původ a pochopit, proč někdy působí nepatřičně.

Na prvním snímku je celkem častý útvar – obrubníkem vymezená „ledvina“ vysypaná bílým štěrkem a osázená převážně koniferami. Jejím ústředním prvkem je několik větších kusů lomového kamene. Zkusíme-li se zamyslet nad prapůvodem něčeho takového, bude nutné se patrně vrátit do nejstarších čínských a japonských zahrad. Vztah ke kamenům v nich míval náboženský podtext a jeho použití se mělo co nejvíce blížit přírodě. Uhrabávané pískové nebo štěrkové povrchy měly symbolické významy (např. vodní hladina). Použité rostliny pak spoluvytvářely jakési malé krajiny. Důvod, proč sestava na fotografii vznikla, je jiný – vznikla, protože se líbila u sousedů. Ač obsahuje prvky z výše uvedeného, jejich vyprázdněné využití tvoří seskupení, v němž je prapůvodní inspirace poměrně obtížně dohledatelná. Je zde vystaveno pro obdiv kolemjdoucích bez ambice splynout s okolím, působit přirozeně nebo mít nějaký význam, navíc bez příznivé perspektivy v budoucnu.

Na druhém snímku došlo k pokusu o využití kamene ke stavbě přírodně působícího útvaru – koryta vysokohorského potoka. Pokud vlastníme zahradu s prudkým svahem a ideálně přirozeným tokem, není takový nápad nemístný. Zde bystřina vyvěrá z betonových tvárnic, prodírá si cestu velmi divokým korytem a končí v pogumovaném plese obkrouženém dlažebními kostkami. Použití kamene (pokus o přírodní vyznění) bylo myšleno dobře, samotný výsledek příznivě nedopadl. Důvodem je především neodpovídající prostředí (i okolní), přemíra nesourodých prvků a způsob jejich použití. Samotné provedení (jak je zde zřejmé) je stejně důležité jako dobrý a místu přiměřený nápad. Navíc dobře provedená realizace rozumného a přirozeně působícího nápadu bývá méně nákladná, než pokus vytvořit cosi ohromujícího.

Příkladem budiž skalky a skalničkáři

Kromě již zmíněných kamenných zahradních staveb a uměleckých objektů je možné kámen v zahradě použít i neopracovaný ve své syrové podobě. Zde je třeba mít jasný záměr, do jakého prostředí, jak a proč kámen umisťujeme.

Kameny bez ladu a skladu

Klasickým způsobem využití přírodně působícího kamene byly skalky. Při dobrém založení na vhodném místě (ve svahu) šlo často o zdařilé části zahrad zapálených sběratelů. Tato alpína imitovala divokou přírodu jak výběrem a uložením kamene, tak rostlinným sortimentem. Skalky poněkud vyšly z módy a v současných zahradách se setkáváme s jejich podivnou obdobou – kameny nakupenými na hromadě v rovině, popřípadě kameny rozházenými v mulčovací kůře. Tudy, jak je ze snímku patrné, cesta nepovede.

Kde kámen pro zahradu pořídit

• Pokud se v zahradě rozhodneme kámen využít, je vždy ideální použít kámen místní – bude v zahradě nejlépe působit a jeho pořizovací náklady budou nejnižší.
• Další možností je koupit kámen v nejbližším lomu.
• Nejnákladnější variantou je nakupovat kameny ve specializovaných obchodech. Zde navíc hrozí, že nedokážeme odolat atraktivitě až exotičnosti prodávaných kousků a zvolíme kámen, který nebude v zahradě působit přirozeně. Na druhou stranu zde můžeme pořídit kameny, které na rozdíl od lomových budou mít svůj původní, věky získaný tvar (např. valouny).

Kamenné zápraží a vyvýšený bylinkový záhon se zídkou z místního kamene zdobí zahradu i stavení

Inspirace z okolí

Hlavním zdrojem inspirace pro využití člověkem neopracovaného kamene by měla být příroda a krajina. Pokud se pokusíme vybrat a uložit kámen tak, že bude působit, jako by do scenérie naší zahrady patřil, máme vyhráno. Sledujme například přirozenou polohu oblých kamenů na vřesovištích, pokud sami zahradu jako vřesoviště zakládáme.

Inspirativní stráň s kameny na jihu Moravy

Snímek z pálavské stráně nám pak může být dobrou inspirací pro moderní zahradu – dřeviny, trávy a místy vykukující vápencové balvany.

Kresba autoři, foto autoři a archiv autorů

Zdroj Zahrádkář 10/2013

Květinové výsadby dodávají zahradě barvu, vůni a pestrost. Jsou současně místem, které může být výrazně proměnlivé v průběhu roku, ale posloužit i k potřebě proměnit vzhled zahrady. (Pokračování textu…)