Významnějším škůdcem všech druhů celeru je moucha vrtule celerová (Philophyla heraclei). Dospělci této 5–6 mm velké mouchy se objevují začátkem května. Rostliny nepoškozují, ale jejich larvy ano. (Pokračování textu…)
Slivoně patří k nejčastěji pěstovaným ovocným druhům a za vegetace je poškozuje mnoho živočišných škůdců. Přesto se vyplatí zasahovat proti nim promyšleně. (Pokračování textu…)
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování. (Pokračování textu…)
Většina z pozdemních škůdců si příliš nevybírá svého hostitele a může poškozovat mnoho druhů okrasných i užitkových rostlin. (Pokračování textu…)
Zeleninové plody zrají, pěstitelskou radost však mohou pokazit škůdci. Jak se jim bránit a které druhy můžeme objevit na záhonech? (Pokračování textu…)
Na zahrádce nacházíme během června mnoho druhů drobného hmyzu, který často vytváří nápadné, početné kolonie. Jde především o mšice (Aphidinea). (Pokračování textu…)
Říká se tomu odborně integrovaná ochrana rostlin: Výskyt škodlivých organismů na zahrádce snižujeme kombinací různých opatření.
Tento způsob šetrné ochrany vyžaduje odborné znalosti a také dostatek času na sledování výskytu škůdců. Přínosem je ovšem snížení množství pesticidů a jejich negativních dopadů na prostředí.
V některých případech bývá použití pesticidů nezbytné. Pak volíme takové účinné látky, které mají minimální vedlejší účinek na další, často užitečné organismy označované termínem necílové. Z registrovaných insekticidů vybíráme pouze ty, které představují nejmenší možné riziko jak z ekologického hlediska, tak i kvůli zbytkům (reziduím) ve vypěstovaných produktech. Preventivní aplikaci insekticidů bez zjištěného výskytu škůdců bychom měli vnímat jako nepřijatelnou.
Kukla květopase jabloňového
Cílem je zachovat na zahrádce co možná nejširší druhové spektrum různých organismů (tzv. širokou biodiverzitu). Jestliže se nám to na zahrádce promyšlenými postupy povede, vytvoří se postupně během několika let složité mezidruhové vztahy, které často sníží případné škody na rostlinách na minimum a omezí potřebu chemických zásahů.
Zejména v teplejších oblastech pravidelně silně poškozuje květy larva květopase jabloňového (Anthonomus pomorum).
Květopas jabloňový je asi 4 mm velký nosatcovitý brouk, který se objevuje na jabloních od začátku rašení. Dospělci kladou vajíčka do zelených poupat a larvička způsobí charakteristické zaschnutí květů (zapečené květy).
Částečně účinným preventivním opatřením je postřik olejovými přípravky stromů před rašením začátkem jara. Přestože se toto ošetření dříve běžně doporučovalo proti květopasu, je méně spolehlivé, protože květopas může přilétnout na zahrádku i ze vzdáleného okolí.
Dospělec květopase jabloňový
Výskyt brouků je možno zjistit nejlépe sklepáváním v době rašení pupenů při denních teplotách 15 °C. Silnější větví, násadou od nářadí nebo gumovou hadicí sklepáváme hmyz přiměřenou silou z větví na předem připravenou bílou nejlépe látkovou podložku. Jakmile zjistíme jednotlivé brouky, použijeme insekticid. Zásah musí být rychlý, abychom zabránili kladení vajíček.
Dalším významným škůdcem, který redukuje násadu plodů a způsobuje na části plodů korkové jizvy, je pilatka jablečná (Hoplocampa festudinea). Tento 6–7 mm velký blanokřídlý hmyz se objevuje na jabloních v období květu. Dospělci navštěvují květy, kde se živí pylem a nektarem a kladou zde vajíčka.
Larva pilatky jablečné poškozující zelený plod
Signalizaci výskytu je možno provést rozvěšením lepových desek před začátkem květu do korun jabloní. Toto opatření může pouhým odchytem při dostatečném množství desek (3 i více podle velikosti stromu) výrazně snížit poškození. Účinnost nebude však nikdy stoprocentní.Aktuálně registrované monitorovací pomůcky uvádí Rostlinolékařský portál.
Při zjištění asi 10 chycených pilatek na lepové desky je možno doporučit rychlé ošetření insekticidy.
Na poupatech i stopkách kvetoucích květů může sát mera jabloňová (Psylla mali). Dospělci i larvy způsobují zasychání květů. Produkují velké množství sladké lepkavé medovice, která nás spolehlivě upozorní na silnější výskyt.
Drobnější 3–5 mm velká zobonoska jablečná (Caenorhinnus aequatus) nebo větší 5–7 mm velká zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) jsou nápadní pěkně zbarvení brouci, kteří poškozují žírem listové pupeny, poupata, květy i malé plůdky. Larvy později způsobují opad zelených plodů.
Dospělec zobonosky
Dospělci se zjišťují sklepáváním podobně jako květopasové v týdenních intervalech od stadia zelených poupat. V případě zjištění několika brouků (5–10 brouků) použijeme aktuálně povolé přípravky. Zobonoska jablečná. Zobonoska ovocná.
Housenka motýla obaleče jablečného (Cydia pomonella) způsobuje známou červivost jablek. Na zahrádkách je to zpravidla pečlivě sledovaný škůdce, ale většinou nezpůsobuje tak velké škody na úrodě jako ostatní škůdci uvedení v tomto článku. Každý majitel zahrady by se měl nejdříve rozhodnout podle množství poškozených plodů v minulých letech, zda se mu vyplatí provádět relativně složitou ochranu proti tomuto škůdci.
Dospělci se mohou objevovat na zahrádkách od poloviny května. Motýli jsou aktivní za soumraku. Jejich nálet je možno sledovat podle odchytu samců do feromonových lapačů. Feromonové lapače je nutno pravidelně sledovat 2–3x týdně a ošetřovat podle zjištěného vrcholu letové vlny obalečů.
Významné kladení vajíček nastává v období, kdy je silný nálet dospělců a teplota ve večerních hodinách dosahuje 17 °C. Pomocí feromonového lapače můžeme zjistit i termín náletu případné druhé generace tohoto škůdce v létě v teplých letech nebo nižších polohách.
Na malých zahradách, při větším počtu umístěných lapačů, může i pouhý odchyt snížit významně škodlivost.
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 5/2013, aktualizováno 2018
Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit. (Pokračování textu…)
Luskoviny hrách i fazole mají relativně krátkou vegetační dobu a období sklizně čerstvých lusků je krátké. Proto se výsévají postupně. (Pokračování textu…)
Rajče, okurky nakládačky a salátové, paprika, tykev nebo lilek patří do skupiny oblíbené teplomilné plodové zeleniny.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
