Zahrádkář v srpnu: zavařování, květiny na balkoně, hruškojeřáb…

27. 7. 2021

Zavařování domácí úrody předchází někdy až mravenčí píle v péči o plodiny. Trvá od časného jara do podzimu. V létě nastávají šťastné chvíle sklizně.

Odměna bývá sladká a mnohde ještě lepší sladkokyselá. Ovšem zbývá k ní kousek cesty. Po zápolení s jarními mrazíky, letními slimáky, výživou, zálivkou a další podporou a ochranou rostlin putujeme s plody své záliby do kuchyně…

V srpnové Zahrádkářce, pravidelné příloze časopisu Zahrádkář, si můžete porovnat recepty na zúročení úrody s těmi svými. Třeba objevíte postup, který také vyzkoušíte. Například ten na přípravu letní zeleninové směsi.

Směs zeleniny ze zahrádky

Zelenina ke zpracování do směsi připravené k dalšímu použití při vaření nebo pečení; foto K. Korečková

Do nakládané směsi zužitkujeme hodně zralá, měkká rajčata, přerostlé cukety, které se před námi schovávaly pod listy, různé druhy paprik, lilky, bylinky i čerstvé houby, když rostou.

Co se hub týče, vybíráme jen tvrdé nerozměklé plodnice. Vhodné jsou lišky, holubinky, mladé křemenáče aj. Lilek v zeleninové směsi konzistencí a vzhledem trochu houby připomíná.

Hotovou směs používáme jako základ pod maso, samostatně, s těstovinami nebo s rýží.

  • „V létě při večerním posezení s přáteli jsem směs přidala do pekáče k buřtům pečeným na pivě. Přihodila jsem ještě malou chilli papričku a jako přílohu čerstvý chléb. Úspěch se dostavil okamžitě,“ popisuje autorka Věra Korečková, co také bývá odměnou za pěstitelské a zpracovatelské úsilí. Podrobnosti a další tipy najdete na třístraně Zavařujeme zeleninu.

Jak po dovolené křísit květiny na balkoně

Často se stane, že po návratu z dovolené nalezneme rostliny v truhlících v žalostném stavu. Chyběla jim zálivka. V případě, že nejsou vážněji poškozené kořeny rostlin, můžeme je rychle dostat do kondice. Mnoho květin, jako jsou petúnie, verbeny, dvojzubec (Bidens) a další, dobře snáší seříznutí poškozených lodyh na výšku 10 až 15 cm. Během dvou tří týdnů znovu začnou kvést a vytvoří kompaktní rostlinu. Rostliny také přihnojíme dva- až třikrát hnojivem s vyšším obsahem dusíku.

Petúnie v truhlíku

Petúnie na balkoně zase pěkně kvetou; foto Shutterstock

Nikdy však nehnojíme povadlé rostliny. Ty musíme nejprve zalít. Až se vzpamatují, teprve je pohnojíme. U druhů s dužnatým stonkem v druhé polovině léta pečlivě odstraňujeme odkvetlé květy a odumřelé listy.

Při nízkých nočních teplotách nebo v sychravém počasí se tvoří kapky vody na stoncích. Vlhkost svědčí plísni šedé (Botrytis cinerea). Napadeným rostlinám uhnívají jednotlivé stonky. Možná je chemická ochrana. Přečtěte si další aktuální rady do okrasné zahrady z pera zahradníka Josefa Černého v srpnovém vydání časopisu Zahrádkář, který je v prodeji do 24. srpna 2021.

Krásné a jedovaté: Zaslouží si obdiv a opatrnost

Náprstníky, stračky a oměje a další rostliny jsou pro mnohé milovníky okrasných zahrad a zákoutí srdeční záležitostí. Ale stejně tak mohou vyvolat srdeční selhání. Proto je v zahradě vysazujeme mimo dosah malých dětí a domácích mazlíčků..

Například náprstníky obsahují kardioaktivní glykosidy, které ovlivňují činnost srdce. Jejich využití v domácí léčbě srdečních onemocnění je vysoce riskantní a naprosto nevhodné. Při předávkování se dostavuje bolest hlavy, nevolnost a slabost, zvracení, průjem, arytmie až srdeční selhání.

Náprstník a stračka, jedovaté rostliny

Náprstník červený a stračka vyvýšená, foto K. Lorencová, P. Hanzelka

Listy náprstníků jsou velice hořké, takže náhodné otravy naštěstí nehrozí. Ke smrtelné otravě však postačí požít jeden až dva listy.

  • 
Přečtěte si v časopise Zahrádkář, v srpnovém vydání roku 2021, článek Kláry Lorencové, kurátorky v Botanické zahradě v Praze-Troji. Pod titulkem Zahrada jako z detektivky píše o těchto a dalších jedovatých rostlinách v letní zahradě.
Plody hruškojeřábu

Hruškojeřáb plodí hruštičky; foto J. Sus

Znáte hruškojeřáb ouškatý?

Jde o zdravý, chorobami ani škůdci netrpící a mrazuvzdorný, 8 až 12 m vysoký netradiční ovocný i okrasný strom s řídkou korunou, která nevyžaduje zvláštní péči.

Větší zahuštění sponu výsadby a omezující řez udrží strom v přijatelných rozměrech (do 5 až 6 m výšky). Květy jsou bílé, samosprašné.

Rozmnožuje se nejčastěji očkováním na semenáč hrušní. Oranžově žluté plody (malvice) jsou sladké. Protože brzy moučnatí, je třeba je včas sníst.

Hruškojeřáb ouškatý (Sorbopyrus auri­ cularis) patří k mezidruhovým křížencům mezi hrušní (Pyrus communis) a jeřábem mukem (Sorbus aria).

  • Přečtěte si v Zahrádkáři na srpen o dalších zajímavých ovocných rostlinách a praktické tipy ke sklizni plodů, jak je pro vás vybral ovocnářský pedagog  Josef Sus.

Chvála kukuřici cukrové

Hledáte‐li přírodní uklidňující prostředek, zkuste kukuřici. Obsahuje významné množství vitaminu B1, tedy thiaminu. A pokud je v půdě mangan, odebírá ho z ní také. Tahle popelka mezi zeleninou zlepšuje náladu, podněcuje krvetvorbu, posiluje nervy. Také posiluje imunitní systém, zlepšuje činnost mozku, schopnost koncentrace. Blizny z palic se užívají jako prostředek na snížení vysokého tlaku, hladiny cukru v krvi, působí močopudně.

Mladá kukuřice cukrová

Čerstvá neboli baby kukuřice cukrová; foto Shutterstock

Nevím proč, ale králíci nejdříve oberou blizny a pak teprve jdou do zrn palice. Výhodou je, že ji lze snadno seříznout z vřetene palice a zamrazit. Zamrazit lze i palice celé.

  • O kukuřici a další sklízené zelenině si v Zahrádkáři přečtete v pravidelném kalendáriu na srpen, které podle vlastních zkušeností píše Ivan Dvořák, odborný poradce Českého zahrádkářského svazu.

Půdě svědčí meziplodiny

Zásoby živin v obdělávané půdě je třeba doplňovat i na zahradě. Použití meziplodin je jedním z opatření, která pomáhají zachovat nebo i vylepšit kvalitu půdy.

Meziplodiny snižují riziko eroze. Uloží živiny, zejména dusík, z půdy ve svém těle a zajistí tak jejich návrat zpět do půdy ve chvíli, kdy rostlina odumře a rozloží se. Také chrání půdu před rozbahněním i před velkým výparem vody. Přispívají tak k zachování vláhy. Dobře brání růstu plevelů. Některé druhy, jako je aksamitník či ředkev olejná, jsou navíc účinné i při potlačování chorob a škůdců.

Aksamitník a svazenky

Odrůda aksamitníku Ground Control a svazenky vratičolistá a shloučená; foto J Prášil

Meziplodiny zakryjí půdu, ta se méně ohřívá. Některé druhy svými mohutnými kořeny rozrušují utužené vrstvy půdy, jiné zase jemnými kořeny zlepšují její strukturu. Postupem času meziplodiny důkladně prokoření půdu. Tím zvyšují zasakovací schopnost půdy. Půda tak lépe pojímá vodu z přívalových dešťů. Půda bohatá na organickou hmotu zadrží značné množství vody, kterou mohou využít rostliny pro svůj růst.

  • Přečtěte si v srpnovém Zahrádkáři pod titulkem O půdu musíme pečovat, které odrůdy aksamitníku a svazenky se osvědčily jako nejlepší meziplodiny. Specialista na osevy Jan Prášil přibližuje i poznatky holandských badatelů, kteří sledovali přínos aksamitníku pro pěstování zeleniny.

Knihovnička Zahrádkáře: Denivky

Denivka (Hemerocallis) se v evropských zahradách pěstuje dlouho. Během posledního století však tento druh prošel obrovským rozvojem. Vzniklo nepřeberné množství zahradních kultivarů (Americká denivková společnost odhadovala pro rok 2017 počet registrovaných kultivarů na 84 668).

Se srpnovým vydáním časopisu dostávají předplatitelé informace o těchto rostlinách v 30. sešitu Knihovničky Zahrádkáře. Publikace představuje stále oblíbenější denivky včetně vlastností důležitých pro jejich úspěšné pěstování.

Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat zpětně – v objednávce nastavte dostupná vydání. Třeba od dubnového.

Obsah

  • Editorial: Zákon o podpoře zahrádkářské činnosti
  • Okrasná zahrada v srpnu – kalendárium
  • Zavinutky známé i neznámé
  • Zahrada jako z detektivky aneb jedovaté rostliny v letní zahradě
  • Popínavé rostliny
  • 
Kalendárium ovocné zahrady na srpen
  • 
České hrušky II.
  • 
Papírovník čínský
  • 
Kalendárium zeleninové zahrady na srpen
  • 
Zelenina bez zahrady
  • 
Lichořeřišnice
  • 
O půdu musíme pečovat
  • Malé a střední postřikovače
  • Barevné brambory nejen pro zpestření jídelníčku
  • Déšť a jeho vůně; meteorologická zastavení Aleny Zárybnické
  • Kdo nám pomáhá na zahradě
  • Vrchnostenská zahrada, probuzená krása hradu Pernštejn
  • Terčino údolí
  • 
Zahrada Čech 2021
  • 
Zastínění odpočinkových ploch
  • Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
    • Sluneční úžeh uvnitř plodu
    • Listokaz zahradní
    • 
Příznaky virových neštovic
    • 
Příznaky virové mozaiky cukety
  • 
Bejlomorka váčkotvorná, nový druh škůdce na slivoních
  • 
Přehlídka nádherných květů hortenzií
  • 
Plíseň tulipánů
  • Hnojení trávníků
  • 
Václav Větvička odpovídá
    • Loubenka pochybná
    • Neomarica z čeledi kosatcovitých
  • Na konci cesty…? fejeton Václava Větvičky
  • 
Pohled zahrádkáře na fungicidní ochranu révy
  • 
Houbou proti koronaviru aneb mykologické okénko
  • Zahrádkářské akce
  • Křížovka o ceny


Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti

  • 
Z receptáře Květy Korečkové: Zavařujeme zeleninu
    • Rajčatové pyré, základ pro polévku nebo omáčku
    • Zeleninová směs
    • 
Zelenina ve sladkokyselém nálevu
    • Zamrazení zeleniny
  • Léčivé plody – lékárna na zahradě
    • Bylinky na regeneraci žaludku
    • Bylinky, které regenerují slinivku
    • Čaj na diabetes
    • Byliny na regeneraci sleziny
  • Proč ohryzek nebo nastrouhaná jablka hnědnou?
  • Aranžování v barvách podzimu
  • Zahrada do vázy; tip na novou publikaci
  • Život s květinami, aranžérský návod krok za krokem podle stejnojmenné knihy

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

28. 11. 2021

Stálezelené listnáče chráníme v zimě i před sluncem a větrem

U stálezelených pěnišníků, tisů, bobkovišní a cesmín vysázených na exponovaných stanovištích – osluněných a proti větru nechráněných místech – je dobré postavit stínicí konstrukci.

zobrazit další rady a tipy