„Vyřiďte, prosím, mé poděkování paní a panu Kolkovým za krásný článek v březnovém vydání Zahrádkáře,“ píše Olga Rozsívalová.
„Něco tak pěkného a milého jsem už dlouho nečetla. Mluví mi z duše. Také se na naší zahradě snažíme vytvořit dobré podmínky pro řadu živočichů. Máme tu jezírko s žábami, suchou zídku s ještěrkami, spoustu medonosných rostlin a také plané rostliny, které k nám lákají mnoho hmyzu. Vyvěsili jsme krmítko a budky pro ptáky a staráme se o ně, udělali jsme několik hmyzích domečků z domácích zdrojů. Z fotografií jsem vybrala housenku lišaje šeříkového, která mne naprosto okouzlila.“
Housenka lišaje šeříkového; foto Olga Rozsívalová
Uprostřed léta dobře zakořeňují i truhlíkové květiny, hlavně muškáty. Předpokladem snazší práce je slušný výživný stav a zdravý porost. Při množení surfinií a jiných typů petúnií, u verben, kalceolárií a dalších druhů, které zimují uvnitř, použijeme mladé, nekvetoucí výhony. Toto přemnožení lze doporučit ob jeden rok, nebo lépe každoročně.
Na výsevy dvouletých či vytrvalých květin začíná být sice trochu pozdě, ale ve skleníku nebo pařeništi trochu času doženeme.
Nyní lze přesazovat některé lilie (Lilium candidum), vysazovat ocúny. Na sázení sněženek a bledulí je však nejvyšší čas.
Oblíbili jste si všechna tři místa na jihovýchodním okraji Prahy, v nichž lze obdivovat krásu květin, bylin a dřevin spjatou s historií botanického bádání a sběratelství? Tedy park, dendrologickou i botanickou zahradu v Průhonicích?
Průhonická botanická zahrada na Chotobuzi vznikla už v roce 1963 především jako genofondové území a výzkumné pracoviště. Veřejnosti však otevřela první ukázky zdejších sbírek až v roce 1994 a po dalších 22 letech i zbývající části zahrady. Otevřeno je tu od května do konce září denně mimo pondělí od 9 do 17 h.
V průhonickém botanickém království jsou k vidění i denivky
V Zahrádkáři 8/2020 najdete též slevový kupon využitelný k pořízení pěstitelských přebytků, které Průhonická botanická zahrada na Chotobuzi nabídne v prvním a druhém zářijovém víkendu.
Slivoň nové odrůdy Simona
Simona patří mezi rané pološvestky. Vznikla jako semenáč z volného opylení odrůdy Čačanska lepotica. Plod dosahuje pouze malé velikosti, z bočního pohledu je tvarem elipsovitý. Základní barva slupky je po odstranění ojínění tmavě modrá. Dužnina má žlutavě zelenou barvu, je měkká, málo šťavnatá. Pecka je k dužnině nepřilnavá.
Odrůda vyniká velkou plodností. Kvůli velikosti plodů je dobré násadu redukovat řezem koruny.
Velmi kvalitní plody řadí Simonu k nejchutnějším odrůdám.
Odolnost proti pozdním jarním mrazům je na průměrné úrovni. Neklade žádné speciální požadavky na podmínky stanoviště.
Po sklizni má jahodník výrazně méně živin v listech a v kořenovém krčku až pod úroveň, která je považována za potřebnou pro správný metabolismus rostliny. K doplnění živin je třeba použít plné hnojivo v dávce 10–20 g/m² a to ihned po skončení sklizně v červenci.
Pak až do poloviny září nehnojíme. Nechceme totiž, aby rostliny byly příliš bujné. Přebytek dusíku by přiměl jahodník k tvorbě nových listů a kořenů, ale ne k zakládání květních pupenů. Toto několikatýdenní zpoždění by se pak mohlo projevit tak, že přehnojený porost sice bude napřesrok krásný a silný, ale úrodou nijak neoslní.
Během srpna jahodník nehnojíme a omezíme i zálivku; foto Shutterstock
Také o zavlažování platí, že v červenci po sklizni může být vydatnější kvůli regeneraci rostlin, ale od konce července a celý srpen zavlažujeme méně vydatně, spíše držíme rostliny v mírně sušším režimu.
Mandelinka bramborová se objevila v evropských přístavech v roce 1874 a během první světové války osídlila Francii a začala se šířit po Evropě. Mohlo by se zdát, že ochrana proti tomuto škůdci bude v dnešní době jednoduchou záležitostí. Ale je to opačně.
Mandelinka jako velmi přizpůsobivý druh hmyzu rychle vytváří populace odolné prakticky proti všem dosud používaným insekticidním přípravkům včetně těch biologických. Navíc v souvislosti s vyššími teplotami ve vegetaci se zvyšuje škodlivý výskyt mandelinky bramborové i tam, kde bývaly minimální.
Mandelinka klade vakíčka; foto E. Hausvater a P. Doležal
Na velmi malých záhonech lze zvládnout škůdce sběrem jarních brouků, případně později likvidovat snůšky vajíček na spodních stranách listů a vylíhlé larvy.
Se srpnovým číslem obdrží předplatitelé pravidelnou pěstitelskou přílohu časopisu – Knihovničku věnovanou tentokrát třešním.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat také zpětně – v objednávce nastavte dostupná čísla vydání.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech nejrůznějších okrasných rostlin.
Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní.
Sasanka japonská (Anemone japonica = A. hupehensis) je krásná na podzim kvetoucí trvalka, asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.
