„Když jsem v únoru tohoto roku ochutnal první plod Opálu z loňské sklizně, měl jsem dojem, že tančím na slavnostním plese.“ Také tak může začít příspěvek pomologické diskuse.
Autor pokračuje: „Mezi dámy v drahých nazdobených róbách náhle vběhla bosá rozcuchaná dívka v krátké sukni a zraky všech přítomných se obrátily pouze na ni. Ano, takový pocit jsem měl, když jsem kousl do jablka z poslední úrody. V typické chuti Zlatého Delicia – lahodné a dokonale vyvážené, ale všem známé a možná až trochu nudné, se najednou objevilo cosi nového, živého, nespoutaného.
Ta divoká příchuť, podobná té bosé dívce, mě nutila dál a dál kousat do jablka a přijít té čarovné chuti na kloub. Rázem mi bylo jasné, čemu vděčí odrůda za takovou oblibu u konzumentů,“ líčí Miloš Vysloužil jednu ze svých zkušeností s další odrůdou v cyklu pomologických diskusí o odrůdách jabloní.
Jablka odrůdy Opal chvilku před sklizní
Mezi 15. říjnem a 15. listopadem nastává zvlášť příznivá doba k vysazení růží. Na místa s dostatkem slunce, raději ne pod košaté stromy. Nesvědčí jim ani blízkost kořenů jasanu, javoru, jilmu a břízy; chybí jim pak vláha a živiny. Optimální pro ně není ani život v průvanu.
Nejlépe se růžím daří v písčitohlinité, humózní půdě s neutrální až mírně alkalickou reakcí. V těžkých, nebo naopak písčitých půdách musíme substrát před výsadbou zlepšit přidáním kompostu či ornice. Růže jsou poměrně náročné na živiny, proto nezapomeneme na zásobní hnojení fosforečným hnojivem, nebo kostní moučkou.
Růžím před výsadbou mírně zkrátíme kořeny, přičemž odstraníme především poraněné části. Rostliny je dobré ponořit na tři hodiny před výsadbou do vody. Důležitá je hloubka sázení, ta má být o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. Za suchého počasí vysazené rostliny pravidelně zaléváme, minimálně každých 5–6 dní.
Zahradní architekti Jana a Petr Kolkovi se vydali na kurz České ornitologické společnosti zaměřený na poznávání ptačích druhů. Čtenářům tištěného Zahrádkáře nabízejí některé své postřehy. S ornitologem Jakubem Hlaváčkem si povídali o pomoci ptactvu při hnízdění.
„Kromě obecně známého vyvěšování budek můžeme v hnízdění ptákům výrazně pomoci tvorbou keřového patra. Tedy výsadbou svídy, pámelníku, bezu a dalších hustých keřů, které ptákům poskyt- nou dostatečně kryté a bezpečné místo pro hnízdo. Tím přilákáme do zahrady například různé pěnice, které v budkách zahnízdit nemohou a naopak potřebují zarostlá místa. Je-li to možné, je vhodné nechat část zahrady zarůst a zdivočet.“
Pěnice pokřovní (Sylvia curruca); foto Shutterstock
Snímek dokládá ohromný růstový potenciál révy. Velký podíl starého dřeva a mohutný kořenový systém představují ty nejlepší podmínky pro ukládání zásobních látek. Ty keř využívá na začátku vegetace, nebo když se dostane do stresu. Z jednoho kmínku vyrostl rozlehlý keř.
Jestliže révu tvarujeme po stěnách domů, využíváme její schopnost převislého růstu. Letorosty je potom třeba zkracovat. Hrozí, že by jednak zastiňovaly hrozny a jednak by výrazně zahušťovaly keř. Důsledkem by mohla být horší vyzrálost hroznů nebo vyšší napadení houbovými chorobami. Rizikem tohoto způsobu pěstování je, že se letorosty mohou samovolně vylamovat, například při silném větru. Letorosty zkracujeme obvykle 7–8 listů za posledním hroznem.
Kvašené zelí je českou národní specialitou. Navzdory celoroční dostupnosti čerstvé zeleniny se těší stálé populáritě. Pomáhají k tomu i místní zahradnictví, nabízející na podzim krouhanku, kterou si doma pouze dochutíme a naložíme do soudku se solí, kmínem a kořením. Každý má svůj rodinný recept, někdo přidává cibuli, jiný zásadně ne.
Obsah
Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti
Sadaře i znalé zahrádkáře zajímají názory kolegů na jednotlivé odrůdy jabloní. Poznatky srovnají se svou zkušeností nebo se jimi inspirují.
Na velkých výstavách, jako je Zahrada Čech, se objevují plody historických odrůd. Přivážejí je pěstitelé i ze zahraničí.
Časopis Zahrádkář oslovil několik pěstitelů, aby se podělili o své poznatky a zkušenosti s vybranými odrůdami jabloní. Tři stránky lednového vydání se týkají odrůdy Rubín.
Mezi volně rostoucími nebo kulturně pěstovanými rostlinami, najdeme velké množství nebezpečných a problematických druhů. S těmito rostlinami se můžeme setkat ve výsadbách veřejné zeleně, zámeckých a městských parcích, v soukromých zahradách.
