Vybíráte-li druhy a odrůdy pro výsadbu ovocných či okrasných rostlin, podívejte se také na tipy odborníků v aktuálním vydání časopisu Zahrádkář.
Zahradu zdobí od druhé poloviny léta až do zimy. Pozoruhodná bývá i svou velikostí. Trsnatě rostoucí ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) dorůstá výšky nejčastěji 150–250 cm, ale existují i nižší odrůdy, například Gold Bar s výškou 50–70 cm.
Na zahradě vyhovuje ozdobnici slunné místo a živná, propustná, ideálně stále mírně vlhká půda. Starší a dobře zakořeněné trsy vydrží i občasné přísušky. Rostliny jsou (podle odrůdy) ozdobné listy, květenstvími i svým habitem jako takovým.
Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) Adagio koncem října
Oblíbené jsou především odrůdy s příčně či podélně pruhovanými listy jako Strictus, Zebrinus, Little Nicky, Gold Bar, Cosmopolitan, Variegatus, Morning Light aj. Některé velmi výrazně kvetou, např. Malepartus, Adagio, Kleine Fonteine.
Listy většiny odrůd se na podzim barví do více či méně výrazných odstínů béžové, žluté, oranžové či až načervenalé barvy. Na zimu je lepší trsy lehce svázat a sestřih odumřelé hmoty provést až v předjaří.
Jak známo, plodové růže mají mimořádnou nutriční hodnotou zejména díky vysokému obsahu vitaminu C. Ten dosahuje hodnoty až 1250 mg/100 g čerstvých plodů. V plodech se dále nachází provitamin A, vyšší obsah vitaminů B a K, cukrů, barviv, pektinů, tříslovin a minerálů, zejména draslíku, vápníku, hořčíku, železa, fosforu a sodíku.
Šípky plodových odrůd růže mají dužninu mnohem objemnější než ty planě rostoucí
Šípkový čaj působí močopudně a pročišťuje. Zvyšuje také imunitu, přispívá ke správnému fungování cév a srdce, zlepšuje metabolismus či pomáhá při nespavosti.
Plody mají různorodé využití. Vyrábějí se z nich džemy, ovocné šťávy, pasty, sirupy, omáčky ale zejména typické marmelády vynikající chuti. Lze je také sušit a následně přidávat do čajových směsí. Vyrábějí se z nich vína a likéry, ale i destiláty s lahodnou chutí a příjemným aroma.
Vodnice Snowball
Plete se vám tuřín s vodnicí? Obě zeleniny se dost liší, i když se pěstují kvůli kořenu a patří do rodu Brassica – brukev.
Základním zahrádkářským rozdílem je, že tuřín má větší bulvy výrazně vyčnívající nad zemí a delší vegetační dobu.
Bulvičky vodnice jsou naopak menší, jemnější, rychleji rostoucí, proto se rostlina dá využít i jako následná plodina na záhony uvolněné v průběhu léta.
Vodnice se sklízí už 35 až 70 dní po výsevu. Je možné ji vysévat po celé jaro a jako následnou plodinu v červenci a srpnu.
Nejlépe se vodnici daří za teploty 12–20 °C, vyšší teplota růstu kořenů nesvědčí. Klíčí už při teplotě 5 °C. Snáší bez poškození mrazy i do –8 °C.
Na českém trhu bývají ke koupi desítky až stovky odrůd ovocných dřevin pěstovaných na podnožích s různou intenzitou růstu, vhodných do různých typů půd. Je to právě podnož, která s ohledem na místo výsadby a péči ovlivňuje, do jaké míry naplní vybraná odrůda naše pěstitelská očekávání. A tak je dobré vědět, že podnož předurčuje nejen velikost stromu, ale také dobu, kdy výpěstek začne plodit.
Stromky je dobré nakupovat tam, kde poradí a vysvětlí, co očekávat od odrůdy, podnože, místa výsadby…
V zahradách se s úspěchem uplatňuje řada odrůd, které nutně nevykazují rekordní výnosy, ale jsou rezistentní nebo více odolné chorobám včetně těch skládkových.
Na menších zahradách lze s úspěchem pěstovat i více různých odrůd a to takových, jejichž plody dozrávají postupně a sklízejí se opakovanou probírkou.
Klívie s plody i květy
Samozřejmě nejen odrůdy jsou tématem článků v říjnovém Zahrádkáři. Například v jedné ze čtenářských odpověden vysvětluje botanik Václav Větvička, proč řemenatku mohou současně zdobit plody a květy :
Květonosný stvol řemenatek (klívií) vyrůstá z báze rostliny a je svým způsobem autonomní. Vzhledem k tomu, že plody a semena řemenatek zrají dlouho, je možné, že v některých případech je rostlina tak nedočkavá, že z báze vyrazí nový květonosný stvol – a pak se oba potkají. Bývá to často v případech, kdy jde o rostlinu se stěsnaným kořenovým systémem, v malém hrnci.
Jedna z metod, jak klívie přivést do květu je nekrmit je a nepřesazovat. A ony tak často každoročně kvetou „z hladu“. Cítí, že je s nimi ouvej a že je tedy třeba se postarat o potomstvo, aby druh přežil.
A ještěPodzimní vydání časopisu Zahrádkář nechává rovněž nahlédnout do mimořádného profesního příběhu profesora Jiřího Marečka. Pochází ze zahradnické rodiny a se zahradnictvím spojil i svůj život.
Rozhovor s ním zaujme čtenáře bez rozdílu věku, přestože nebo spíš právě proto, že pan profesor je ročník 1930.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat také zpětně – v objednávce nastavte dostupná čísla vydání.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Odrůdám jabloní a jejich zkoušení v nadmořské výšce 500 m se už na konci padesátých let minulého století začala věnovat Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Horní Bělé na Plzeňsku.
Také následující výběr druhů s podobnými nároky lze použít ve společném záhonu. Nebo trvalky začleníme do záhonu letních květin. Pokvetou dlouho do podzimu.
V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
