Prosinec je měsícem, kdy prostě nic nemusíte, dobou, kdy pouze chodíte pro zásoby do sklepa a spižírny. Souhlasíte?
Tu lenošivou větu najdete v prosincovém vydání časopisu Zahrádkář, ale jak už to tak bývá, bez kontextu jí chybí to podstatné: Vztahuje se k záhonům zeleniny a přečtete si ji v pravidelné časopisecké rubrice zahrádkářského kalendária.
Peter Gajdoštin píše: Prosinec je na zeleninové zahradě měsícem odpočinku. Vše by již mělo být sklizeno a vše uklizeno. Zahrada má před sebou pár měsíců klidu, dopřejte si jej také. Generace našich předků v zimním období zpomalily běh svého života, zkusme to i v dnešní hektické době.
Záhony odpočívají; foto Shutterstock
V prosinci nastává vegetační klid i pro ovocné dřeviny. Za pěkných dní dokončíme, co jsme nestihli v listopadu, ale nejen to. Odebíráme rouby peckovin, kácíme dožívající nebo nevhodné druhy, kontrolujeme uskladněné ovoce a získáváme nové informace pro nadcházející ovocnářský rok. Tak můžeme dojít k rozhodnutí, že vysadíme kaliny s dobrými jedlými plody.
Kalina višňolistá (Viburnum prunifolium) plodí bobule tmavě modré barvy, které vynikají velmi sladkou chutí připomínající datle. Na chuťové stupnici dosahují v čerstvém i zpracovaném stavu úroveň 9 bodů z 10. Plody se jedí většinou čerstvé nebo v marmeládě, s oblibou se využívají do letních koláčů a koktejlů.
Kvetoucí kalina višňolistá a plody kaliny klikvové
Kalinu klikvovou (Viburnum trilobum) zdobí v září červené bobule, které je však vhodné sklízet až po prvních mrazech. Chutnají kyselkavě, po úpravě se však chuť vyšplhá na úroveň 9 z 10. Využívají se mj. pro kompotování na způsob brusinek a stejně jako brusinky se přidávají k masu. Z plodů se vyrábí také želé či sirup, lze je sušit a nakládat do soli.
Také koncem podzimu můžeme za příznivého počasí kompost lehce zapravovat do země mezi trvalkami. A dál sázíme i cibuloviny. Občas se podaří levně koupit v doprodeji vzácné druhy za příznivou cenu.
Pokud nemrzne, lze vysazovat rostliny z kontejnerů. Nechceme‐li už sázet, ale víme, co kam na jaře přijde, můžeme kopat díry. A aby v místě bylo na jaře více vláhy, do děr házíme sníh, nebo lijeme vodu zachycenou do nádob pod okapem zahradního domku, kolny či dřevníku. I z malé stříšky něco nasbíráme.
Z těch pokojových květin, které kvetou v zimě, je vcelku snadné sehnat a pěstovat orchideje. Zajímavá je však i tlustice (Crassula ovata).
„Jednou se nám přihodilo cestou z Jindřichova Hradce na jižní Moravu, že škarpa u silnice byla tak krásná, že jsme museli zastavit. Připomínala dobře vymyšlený divoce působící záhon, všeho v něm bylo tak akorát: velké plochy krémového tužebníku a žlutého pastináku s bodovou výsadbou modrého kakostu. Chvíli jsme touto převrácenou optikou škarpu pozorovali. “
Různorodé rostliny ve škarpách mohou inspirovat k zahradní skladbě květin; foto J. a P. Kolkovi
A tato chvíle stála za nápadem začít fotografovat krajnice, kde nevítězí na plné čáře kopřivy. Proč vlastně? Pro inspiraci. Krajina a její různorodost je pro tvorbu zahrad jednou z nejlepších inspirací.
Škarpa na Pálavě
Třeba takové pálavské krajnice, krásné ve své místní přirozenosti, se snaží s různým úspěchem napodobit i mnohý zahradní architekt.
Prosincový Zahrádkář roku 2020 pamatuje jako vždy i na čtenářské tipy a postřehy. Vedle příspěvků k tématu, co je vlastně tím, co člověka těší na zahrádkářství a zahradě, se dočtete o doporučení Ivana Hašky:
Mochyně peruánská; foto Shutterstock
„Jsem velkým fandou pěstování mochyně peruánské (Physalis peruviana). Pěstuji je v samozavlažovacích nádobách a každoročně se těšíme z velké úrody. Letos na jaře jsem získal sazenice nových odrůd, Little Buddha a Peters Beste. Jedná o velmi vitální rostliny, které vytvářejí skutečně velké keře. Úctyhodná je i velikost a množství plodů. Obě odrůdy vynikají velmi dobrou chutí od navinule kyselkavé až po sladkou. Tomu, kdo má plody mochyně v oblibě, odrůdy jistě učarují. Doporučuji.
V prosincové příloze Zahrádkářce naopak najdete víc receptů a návodů než obvykle. Najdete tu tipy na novinky do svého vánočního receptáře, ať jde o pokrmy nebo dekorace. Na ochutnání jeden z receptů na sladké:
„Peciválky, v podstatě malinké buchtičky, mě naučila péct kamarádka Iva z Hradce Králové. Postup je pracnější, na to ale nehleďme, výsledek je opravdu chuťovým zážitkem.
Z vykynutého těsta odebíráme malé kousky, uděláme placičku, do středu dáme kousek makové nebo povidlové náplně. Dobře zamačkáme a zabalenou stranou dáme dolů do dobře vymazaného pekáčku. Jednotlivé kousky ještě mažeme rozpuštěným máslem, půjdou po upečení dobře od sebe. Také můžeme vytvarovat malé bochánky a dávat je na plechu kousek od sebe.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat také zpětně – v objednávce nastavte dostupná čísla vydání.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Přezimující ptáci většinou vyhledávají jako hlavní přirozený zdroj zimní potravy plody různých keřů a stromů, semínka trav a vytrvalých bylin.
Rouby révy o délce 30 cm odebíráme z jednoletého dřeva. Lehce zvlhčené je zabalíme do igelitového sáčku. Skladujeme v chladničce, sklepě apod.
Ryby přezimující v zahradním jezírku potřebují kyslík, který do vody proniká hladinou. Během zimy je třeba dávat pozor, aby nezamrzla.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
