Jak rozmanitá je zahrada, tak různorodé jsou i listopadové přípravy na zimu. Ať se týkají ryb v jezírku, kontroly růží nebo sklizně čekanky k rychlení.
Zahradní sezona zdaleka nekončí a to i díky tipům listopadového vydání časopisu Zahrádkář. Každý mezi nimi najde témata, která ho zajímají nejvíc.
Pravidelně odstraňujeme spadané listí, jeho rozkládání by mohlo výrazně snížit obsah kyslíku ve vodě. Vzniklé kyseliny, které se uvolňují při hnití, mohou zase ovlivnit hodnotu pH a kvalitu vody. To není žádoucí, obzvlášť pokud v jezírku chováme ryby. Ryby v jezírku nekrmíme, když teplota vody klesne pod 10 °C.
Jezírko připravujeme na zimu; foto Josef Černý
Pobřežní rostliny a trávy seřezáváme s výjimkou trav s dutým stéblem, které necháme před zimou bez řezu. Voda by totiž vnikla do dutých částí stébla a rostlina by začala uhnívat a následně odumírat.
Na dně zahradního jezírka přezimují ryby a jiní živočichové, kterým musíme zajistit dostatečný přísun vzduchu. Silná vrstva ledu brání okysličování vody a úniku jedovatých plynů z jezírka. Plochu s otevřenou hladinou můžeme zajistit například polystyrenovými deskami nebo svazkem rákosových stébel, které vytvoří v ledu otvor.
Podnož je vitálnější než ušlechtilá růže. Vytváří často na kořenech očka a z nich přímé výhony. Někdy i několik decimetrů daleko od keře.
Podnož se vytrvale snaží přerůst, zastínit a zničit ušlechtilou odrůdu. Proto musí být pěstitel neustále ve střehu a prorůstající výhony podnože odstraňovat. Nepomůže zkracování, protože se výhon podnože pouze rozvětví a roste dál. Je potřeba půdu odhrnout a odstranit nežádoucí část rostliny v kořenech. Tedy odstřihnout zahradnickými nůžkami, useknout rýčem, ukopnout motykou.
Vlevo ušlechtilá růže, vpravo podnož; foto Jiří Žlebčík
Pokud je podnožový výhon mladý, často se dá vytrhnout holou rukou, protože nepíchá. Rozeznat nežádoucí výhon z podnože při základním předjarním řezu v bezlistém stavu, nemusí být snadné. Ovšem kdykoliv během roku pěstitel uvidí prorůstající podnož, nesmí váhat a okamžitě ji zlikvidovat. Je i z tohoto důvodu třeba růže vysazovat tak, abychom se všude pohodlně dostali.
Vysazujeme nové výpěstky stromků a keřů ovocných dřevin. Na rozdíl od výsadby kontejnerovaných výpěstků, které můžeme vysazovat v podstatě v průběhu celého roku při dodržení určitých pravidel, je listopad měsíc výsadby většiny prostokořenných ovocných výpěstků.
Nikdy nekupujte prostokořenné výpěstky s listy. Takové výpěstky jsou pravděpodobně zaschlé, radí Tomáš Nečas v Zahrádkáři na listopad roku 2019.
Většina školek dodržujících zákony a normy prodává prostokořenné výpěstky nejdříve koncem října a pak hlavně od počátku listopadu. Je to z toho důvodů, že prostokořenné výpěstky, ať už stromky, keře nebo podnože, se musí prodávat vždy odlistěné k určitému datu.
Mám větší zahradu a chtěl bych si vysadit kaštan. Má být teplomilný, nevím, jestli nebude zmrzat v květu? Kdy mi začne plodit?
Kaštanovník setý (Castanea sativa), taky nazývaný jedlý kaštan, je zajímavou dřevinou. Solitérně nebo ve velkém sponu vysazené stromy dorůstají značných rozměrů a dožívají se vysokého věku (150 až 200 let). Musíte počítat s pozdějším nástupem do plodnosti, navíc v prvních letech se mohou objevit pouze samčí květy (jehnědy), v následném období pak můžeme objevit i nenápadné samičí květy. Jde tedy o rostlinu převážně jednodomou, ale různopohlavnou. Se zmrzáním květů si není třeba dělat starosti, tento druh kvete v době, kdy již nehrozí nebezpečí pozdně jarních mrazíků, přibližně v polovině června, ve vyšších polohách i později.
Nápadné samčí a nenápadné samičí květy kaštanovníku setého; foto Josef Sus
Pěstuje se prakticky celou sezonu. Je rostlinou první trati, vyživenou 2–4 kg hnoje na 1 m2, který zapravíme na podzim. Ve vyšších polohách vyséváme koncem dubna, začátkem května, v nížinách na černozemích, kvalitních, živných půdách koncem května. Sejeme ji řídce, vyjednotíme je na 8–10 cm v řádku. Do doby, než za kryjí listy půdu, okopáváme zejména po větším dešti. Sklízíme od října, termín je dán spíše tím, aby kořeny nepřerostly průměr 7–8 cm.
Nejlepší je vysazovat kořeny rovnou do kbelíků do písku nebo zeminy, vždy zhruba stejně silné k sobě. Neoklepáváme z nich zeminu, snažíme se, abychom je při a po vyrývání co nejméně poranili. Zasypeme je tak, jak byly v zemi, dáme je do chladného, studeného sklepa (třeba k bramborám). Rychlíme je v temné místnosti nebo pod nějakou krabicí, pod kterou neproniká denní světlo, pod vaničkou, velkým vědrem, soudkem na zelí, při teplotách mezi 15 až 20 °C.
Doma rychlené puky. Vpravo hlava kořene po vyříznutí hlavního puku. Foto Ivan Dvořák
Postupně vyndáváme jednotlivé nádoby s kořeny z chladu a rychlíme v množství podle chuti, potřeby. Sklizeň přichází v úvahu tři až čtyři týdny po začátku rychlení, s blížícím se jarem se doba rychlení zkracuje. Když vyřízneme středový puk opatrně zároveň s vrcholem, vypučí nám za nějaký čas čekanka z adventivních pupenů okolo něj, máme z jednoho kořene sklizně dvě.
Mám na zahradě ořešák s trojdílnou skořápkou. Zajímalo by mě, jak je to možné. Případně jaká je to odrůda? Děkuji za odpověď.
Plod ořešáku královského (též vlašského; Juglans regia), nepravá peckovice, vzniká srůstem dvou plo dolistů. Může se ovšem stát, že vlivem vnějšího zásahu anebo jen náhlou mutací se místo dvou utvářejí plodolisty tři. Pokud takový atypický květ a plod nezanikne v zárodku, vytvoří se nepravá peckovice „trojdílná“.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě dlouholetých praktických zkušeností stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Sukulenty ho zajímaly už v dětství, ale živobytím se mu staly až po třicítce, dozvěděli jsme se při návštěvě pěstitele sukulentů Jaroslava Honce.
„Když jsem v únoru tohoto roku ochutnal první plod Opálu z loňské sklizně, měl jsem dojem, že tančím na slavnostním plese.“ Také tak může začít příspěvek pomologické diskuse.
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.
