Zahrádkář v listopadu: jezírko, růže, výsadba, kaštan, čekanka…

26. 10. 2019

Jak rozmanitá je zahrada, tak různorodé jsou i listopadové přípravy na zimu. Ať se týkají ryb v jezírku, kontroly růží nebo sklizně čekanky k rychlení. 

Zahradní sezona zdaleka nekončí a to i díky tipům listopadového vydání časopisu Zahrádkář. Každý mezi nimi najde témata, která ho zajímají nejvíc.

Jezírko před zimou

Pravidelně odstraňujeme spadané listí, jeho rozkládání by mohlo výrazně snížit obsah kyslíku ve vodě. Vzniklé kyseliny, které se uvolňují při hnití, mohou zase ovlivnit hodnotu pH a kvalitu vody. To není žádoucí, obzvlášť pokud v jezírku chováme ryby. Ryby v jezírku nekrmíme, když teplota vody klesne pod 10 °C.

Jezírko s porostem

Jezírko připravujeme na zimu; foto Josef Černý

Pobřežní rostliny a trávy seřezáváme s výjimkou trav s dutým stéblem, které necháme před zimou bez řezu. Voda by totiž vnikla do dutých částí stébla a rostlina by začala uhnívat a následně odumírat.

Na dně zahradního jezírka přezimují ryby a jiní živočichové, kterým musíme zajistit dostatečný přísun vzduchu. Silná vrstva ledu brání okysličování vody a úniku jedovatých plynů z jezírka. Plochu s otevřenou hladinou můžeme zajistit například polystyrenovými deskami nebo svazkem ráko­sových stébel, které vytvoří v ledu otvor.

  • Běžné rozbíjení ledu sekerou je pro vodní živočichy stresující. Když hladina zcela zamrzne, můžeme na led postavit hrnec s vařící vodou, a tak vytvořit otvor, píše Josef Černý v kalendáriu okrasné zahrady. Jako obvykle najdete v listopadovém Zahrádkáři aktuální rady nejen do okrasné, ale i ovocné a zeleninové zahrady

Kdy podnož škodí ušlechtilé růži?

předplatím si Zahrádkář

Podnož je vitálnější než ušlechtilá růže. Vytváří často na kořenech očka a z nich přímé výhony. Někdy i několik decime­trů daleko od keře.

Podnož se vytrvale snaží přerůst, zastínit a zničit ušlechtilou odrůdu. Proto musí být pěstitel neustále ve střehu a prorůstající výhony podnože odstraňovat. Nepomůže zkracování, protože se výhon podnože pouze rozvětví a roste dál. Je potřeba půdu odhrnout a od­stranit nežádoucí část rostliny v kořenech. Tedy odstřihnout zahradnickými nůžkami, useknout rýčem, ukopnout motykou.

Ušlechtilá a podnožová růže

Vlevo ušlechtilá růže, vpravo podnož; foto Jiří Žlebčík

Pokud je podnožový výhon mladý, často se dá vytrhnout holou rukou, protože nepíchá. Rozeznat nežádoucí výhon z podnože při základním předjarním řezu v bezlistém stavu, nemusí být snadné. Ovšem kdykoliv během roku pěstitel uvidí prorůstající podnož, nesmí váhat a okamži­tě ji zlikvidovat. Je i z tohoto důvodu třeba růže vysazovat tak, abychom se všude po­hodlně dostali.

  • Pokud podnož ponecháme, keř nějakou dobu pokvete ve dvou barvách. Je to sice zvláště u velkých pnoucích růží pro laiky zajímavá rarita, ale radost není na místě. Ušlechtilá část se každý rok zmenšu­je, až uhyne kompletně, varuje Jiří Žlebčík v článku Zplanění růží. V Zahrádkáři 11/2019 najdete také radu, jak včas rozeznat podnož od ušlechtilé růže

Nákup a výsadba výpěstků

Vysazujeme nové výpěstky stromků a keřů ovocných dřevin. Na rozdíl od výsadb­y kontejnerovaných výpěstků, které můžeme vysazovat v podstatě v průbě­hu celého roku při dodržení určitých pravidel, je listopad měsíc výsadby většiny prostokořenných ovocných výpěstků.

 

Nikdy nekupujte prostokořenné výpěstky s listy. Takové výpěstky jsou pravděpodobně zaschlé, radí Tomáš Nečas v Zahrádkáři na listopad roku 2019.

Většina školek dodržujících zákony a normy prodává prostokořenné výpěstky nejdříve koncem října a pak hlavně od počátku listopadu. Je to z toho důvodů, že prostokořenné výpěstky, ať už stromky, keře nebo podnože, se musí prodávat vždy odlistěné k určitému datu.

Kdy začne plodit kaštanovník

Mám větší zahradu a chtěl bych si vysadit kaštan. Má být teplomilný, nevím, jestli nebude zmrzat v květu? Kdy mi začne plodit?

Kaštanovník setý (Castanea sativa), taky nazývaný jedlý kaštan, je zajímavou dřevinou. Solitérně nebo ve velkém sponu vysazené stromy dorůstají značných rozměrů a dožíva­jí se vysokého věku (150 až 200 let). Musíte počítat s pozdějším nástupem do plodnosti, navíc v prvních letech se mohou objevit pouze samčí květy (jehnědy), v následném období pak můžeme objevit i nenápadné samičí květy. Jde tedy o rostlinu převážně jednodomou, ale růz­nopohlavnou. Se zmrzáním květů si není třeba dělat starosti, tento druh kvete v době, kdy již nehrozí nebezpečí pozdně jarních mrazíků, přibližně v polovině června, ve vyšších polohách i později.

Kaštanovník setý kvete

Nápadné samčí a nenápadné samičí květy kaštanovníku setého; foto Josef Sus

  • Pokud máte dost místa, je lépe vysadit dva stromky, nejlépe štěpovance různých odrůd, které začnou dříve plodit a zachovávají si vlastnosti získané vegetativním množením, doporučuje v listopadovém Zahrádkáři Josef Sus v rubrice Ovocnářská odpovědna.

Čekanka na rychlené puky

Pěstuje se prakticky celou sezonu. Je rostlinou první trati, vyživenou 2–4 kg hnoje na 1 m2, který zapravíme na podzim. Ve vyšších polohách vyséváme koncem dubna, začátkem května, v nížinách na černozemích, kvalitních, živných půdách koncem května. Sejeme ji řídce, vyjednotíme je na 8–10 cm v řádku. Do doby, než za­ kryjí listy půdu, okopáváme zejména po větším dešti. Sklízíme od října, termín je dán spíše tím, aby kořeny nepřerostly průměr 7–8 cm.

  • Po vyrytí ořízneme listy asi dva cm nad hlavou kořene, roztřídíme je podle průměru na několik skupin.

Nejlepší je vysazovat kořeny rovnou do kbelíků do písku nebo zeminy, vždy zhruba stejně silné k sobě. Neoklepáváme z nich zeminu, snažíme se, abychom je při a po vyrývání co nejméně poranili. Zasypeme je tak, jak byly v zemi, dáme je do chladného, studeného sklepa (třeba k bramborám). Rychlíme je v temné místnosti nebo pod nějakou krabicí, pod kterou neproniká denní světlo, pod vaničkou, velkým vědrem, soudkem na zelí, při teplotách mezi 15 až 20 °C.

Čekankové puky

Doma rychlené puky. Vpravo hlava kořene po vyříznutí hlavního puku. Foto Ivan Dvořák

Postupně vyndáváme jednotlivé nádoby s kořeny z chladu a rychlíme v množství podle chuti, potřeby. Sklizeň přichází v úvahu tři až čtyři týdny po začátku rychlení, s blížícím se jarem se doba rychlení zkracuje. Když vyřízneme středový puk opatrně zároveň s vrcholem, vypučí nám za nějaký čas čekanka z adventivních pupenů okolo něj, máme z jednoho kořene sklizně dvě.

  • Co nejrychleji po sklizni uložíme puky do temna, chladu. Saláty z nich také chráníme před světlem, odkrýváme je až před podáváním. Tato čekanka na světle hořkne. popisuje Ivan Dvořák rychlení pod titulkem Co čekat od čekanky. V Zahrádkáři 11/2019 najdete další podrobnosti.

Trojdílná skořápka vlašských ořechů

daruji předplatné

Mám na zahradě ořešák s trojdílnou skořápkou. Zajímalo by mě, jak je to možné. Případně jaká je to odrůda? Děkuji za odpověď.

Trojdílná skořápka ořechů

Plod ořešáku královského (též vlašského; Juglans regia), nepravá peckovice,  vzniká srůstem dvou plo­ dolistů. Může se ovšem stát, že vlivem vnějšího zásahu anebo jen náhlou mutací se místo dvou utvářejí plodolisty tři. Pokud takový atypický květ a plod nezanikne v zárodku, vytvoří se nepravá peckovice „trojdílná“.

  • Taková anomálie se může vyskytnout na jakémkoliv běžném ořešáku buď ojediněle, nebo ve větším množství. Může jít ovšem i o ustálenou mutaci, která je množitelná vegetativně, štěpováním. Z hlediska užitkovosti totiž není přínosem, jen zvláštností, vysvětluje Václav Větvička v listopadovém vydání Zahrádkáře.

Obsah

  • Listopadová okrasná zahrada – kalendárium
  • Stačí 12 rostlin, do vlhkých až podmáčených půd
  • Množení ibišku syrského
  • Zahrada pro radost
  • Zplanění růží
  • Knižní novinka – Klíč ke květeně České
  • Listopadová ovocná zahrada – kalendárium
  • Novinky pro pěstitele jabloní I.
  • Angold – pomologická diskuse
  • Ovocnářská odpovědna Josefa Suse
  • Listopadová zeleninová zahrada – kalendárium
  • Česnek provází lidstvo od nepaměti
  • Co čekat od čekanky
  • Dekorativní okrasné tykve
  • Kde příroda čarovala nejvíce
  • Pupalka dvouletá
  • Botanická zahrada v Praze-Troji slaví 50 let
  • Zkusme sami semenařit Vlastnoručně od osiva ke květům a plodům
  • Motorové řetězové pily Hobby, farmářku nebo profi model?
  • Nejčastější choroby a škůdci česneku
  • Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
  • Václav Větvička odpovídá
  • Vatočník – fejeton Václava Větvičky
  • Zahrádkářské akce soutěže pro děti
  • Den Zahrádkáře opět zakončil Zahradu Čech
  • Zahrádkové osady v územních plánech na příkladu Prahy
  • Vybíráme z říjnového Zahrádkáře
  • Křížovka o ceny

Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti

  • Listopad v kuchyni Blanky Poláčkové
    • Medailonky s mrkví a cibulí
    • Krémová petrželová polévka
    • Krůtí maso s mandlemi a sušenými švestkami
    • Medové cookies
    • Husa s nádivkou a zelím
  • Tykvové inspirace našich čtenářek

    • Dýňové placičky;
    • Placky z dýně Hokkaido;
    • Dýňové chipsy
    • Dýňový koláč;
  • Červená řepa – léčivé rostliny
  • Podzimní zelenina v kosmetice
  • Pojďme spolu na zahradu aneb Rok s dětmi v přírodní zahradě, 3. díl: listopad v přírodní zahradě
  • Zahradní produkty a zdraví
  • Podzim v ekotrendu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

19. 11. 2019

Jak zazimovat pampovou trávu, aby přečkala mráz i mokro

Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.

zobrazit další rady a tipy