Kdo by nechtěl mít záhonek bylinek, který zbavuje starostí. Simona Berková na své zahradě v Českém Krumlově přibližuje, které bylinky pěstovat pro pohodu a zdraví.
„Ke klidu v duši většinou potřebujeme bylinky na některý z orgánů lidského těla. Když máme strachy a obavy, řeší se to přes ledviny. Napětí a zlost se řeší přes jaterní bylinky, úzkosti a nespavost přes bylinky na srdíčko. A taková ta nespokojenost v životě, kdy se soustředíme na to, co nám chybí, co jsme zkazili, to se řeší přes slezinu a slinivku.“
Vyvýšené záhony připravené pro návštěvníky zahrady; foto J. Stanzel
„Je tu však i měsíček, který zvedá hladinu odolnosti proti stresu. Dávám ho do většiny čajů. Je tu levandule, která lehce snižuje tlak. Z monardy se dělá sirup na srdíčko při úzkostech. Vrbka úzkolistá v kombinaci s lípou a třezalkou působí na neklid.
Srdečník je pekelně hořký, dávám vždy jen dva lístky a jen dvě tři minuty louhovat, aby se čaj dal pít. Působí na úzkosti, je dobré ho namíchat třeba s lípou, meduňkou, případně s trochou třezalky nebo hlohem. Patří sem náprstník, routa. Routa se také používá na ředění krve. Pupalka – olej se používá na křečové žíly, na pocit těžkých nohou. Mateřídouška na krvetvorbu. Brutnák zchlazuje a to i emoce.“
Ladoňky jsme si oblíbili jako drobné jarní cibuloviny. Barevné koberce modrých květů zdobí zjara záhonky i trávníky. K radostem dubnové zahrady však patři i příležitost věnovat těmto a mnoha dalším rostlinám vhodnou pěstitelskou péči.
Současný rozsáhlý rod ladoněk čítá na 89 druhů. Vedle jarních drobných cibulovin zahrnuje i mohutné subtropické až tropické cibuloviny z Afriky a z Makaronésie – několika souostroví v Atlantském oceánu západně od Gibraltaru.
Ladoňka mnohokvětá (Scilla peruviana); foto Shutterstock
Na přelomu renesance a baroka byla velmi ceněná a často pěstovaná ladoňka mnohokvětá (Scilla peruviana). Pochází z jihu Evropy a severu Afriky a dodnes se pěstuje v zámeckých sklenících.
S ladoňkou mnohokvětou se můžeme setkat také jako s hrnkovou rostlinou. V zimě vyžaduje teploty kolem 10 °C, přes léto ji můžeme letnit na venkovním slunném stanovišti.
Od poloviny dubna, v době první mízy, začínáme s přeroubováním ovocného stromu jinou odrůdou. Roubujeme za kůru na začátku a během kvetení. Peckoviny roubujeme zhruba v polovině dubna, kdežto většinu odrůd jádrovin začátkem května. Z osvědčených technik volíme obyčejný, vylepšený nebo Tittelův způsob.
Majitelé malých zahrádek často roubují na jediný strom několik odrůd. Ty by však měly být alespoň přibližně stejně vzrůstné. Zásah uděláme najednou, v jednom roce. Starší koruny předtím hluboko zmladíme. Zároveň dodržujeme pravidlo, aby terminál, resp. pokračování kmene zůstalo po řezu nejvýše a to nad postranními větvemi seříznutými na stejnou úroveň.
Přeroubování odrůdy; foto J. Sus
Vzdálenost mezi rouby na terminálu nebo na větvích by neměla být větší než 4 až 5 cm.
Jeden z delších roubů (u postranních větví je na vnitřní straně koruny), který časem nahradí odříznutou větev, by měl být delší (5 až 7 pupenů), kdežto ostatní (pomocné) jsou kratší se 3 až 4 pupeny.
Půdu vyhnojenou kompostem není třeba v roce výsadby hnojit minerálním hnojivem. Půdní bakterie v průběhu roku uvolňují živiny vázané v kompostu, a tak jsou rostlinám k dispozici v dostatečné míře. Pokud bychom takovou půdu dále přihnojili dusíkem, může to negativně ovlivnit úrodu v následujícím roce, protože rostliny budou příliš vegetativní, tedy budou tvořit hodně kořenů a přebytek listů na úkor květních pupenů. Květní pupeny se tvoří v září a říjnu.
Po výsadbě je vedle dusíku nejdůležitější pro rostliny fosfor. Pokud sázíme brzy na jaře a půda je studená, nemusí být k dispozici dostatek fosforu, přestože jsme hnojili kompostem (bakterie jej nestačily uvolnit z kompostu či z půdy).
V tom případě přihnojíme týden po výsadbě superfosfátem jednoduchým (8 % P), nebo trojitým (21 % P). Jednoduchý superfosfát obsahuje méně fosforu, ale zato obsahuje síru, které může být v půdě nedostatek, protože odsíření elektráren snižuje i spad síry z ovzduší.
První plody. foto O. Kříž
Cukety se na tuzemských zahradách zabydlely před třemi desítkami let. Tehdy byly poprvé porosty okurek decimovány plísní okurkovou a hrozilo, že nakládačky vymizí podobně jako kdysi dinosauři. Hledala se za ně náhrada a pozornost se obrátila k cuketám.
Cuketa Emperol F 1; foto J. Prášil
Naštěstí se okurky díky šlechtění na odolnost naučily s plísní žít, cukety se však ze zahrádek už nevytratily. Díky svému uplatnění v kuchyni se těší stále velké oblibě. Vejdou se i na menší zahrádku a jsou i poměrně výnosnou zeleninou. Pro běžnou potřebu rodiny bohatě stačí 3–5 rostlin.
Pokud pravidelně sklízíte mladé plody, rostlina stále kvete a tvoří plody nové. Plody do velikosti 15–20 cm jsou navíc nejchutnější – křehké a šťavnaté bez semen a vyvinutého jádřince. Sortiment cuket je hodně bohatý, je tedy z čeho vybírat.
Také tato bylina léčí tělo i duši. Je silná, ale není běžná. Po zpracování je dobré devětsil opatrně ochutnávat a pozorovat účinky. Užívá se oddenek, list i květ.
Devětsil; foto Shutterstock
Starý recept radí usušený kořen namlít a kvůli chuti smíchat s bílým vínem a medem. Do litru bílého vína dejte 300 g medu a 3 polévkové lžíce namletého kořene. Užívejte po čajových lžičkách podle potřeby 1–3x denně. Nebo čerstvý kořen naložte do pálenky, například do slivovice.
Devětsil lékařský se v nižších polohách sbírá už v březnu, na horách v dubnu, než začne plně kvést. Pak jde jeho energie růstu do květů. Suší se ve stínu nebo v sušičce při teplotě do 40 °C.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat zpětně – v objednávce nastavte dostupná vydání. Třeba od lednového.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Nabízíme informace, kterými si můžete zpříjemnit čekání na jaro, a současně si ho pak užít ještě víc. Následují souvislosti však nejspíš znáte a podle toho si v zahradě počínáte. Už brzy se pustíte…
Pro řez vrb se nejlépe hodí období Velikonoc. Dekorativní proutí můžeme hned použít na jarní výzdobu domu i do zahrady.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.
