Zahrádkář v dubnu: bylinky, ladoňky, roubování, hnojení…

28. 3. 2021

Kdo by nechtěl mít záhonek bylinek, který zbavuje starostí. Simona Berková na své zahradě v Českém Krumlově přibližuje, které bylinky pěstovat pro pohodu a zdraví.

Klid v duši

„Ke klidu v duši většinou potřebujeme bylinky na některý z orgánů lidského těla. Když máme strachy a obavy, řeší se to přes ledviny. Napětí a zlost se řeší přes jaterní bylinky, úzkosti a nespavost přes bylinky na srdíčko. A taková ta nespokojenost v životě, kdy se soustředíme na to, co nám chybí, co jsme zkazili, to se řeší přes slezinu a slinivku.“

Kouzelné bylinky v zahradě Simony Berkové

Vyvýšené záhony připravené pro návštěvníky zahrady; foto J. Stanzel

„Je tu však i měsíček, který zvedá hladinu odolnosti proti stresu. Dávám ho do většiny čajů. Je tu levandule, která lehce snižuje tlak. Z monardy se dělá sirup na srdíčko při úzkostech. Vrbka úzkolistá v kombinaci s lípou a třezalkou působí na neklid.

Srdečník je pekelně hořký, dávám vždy jen dva lístky a jen dvě tři minuty louhovat, aby se čaj dal pít. Působí na úzkosti, je dobré ho namíchat třeba s lípou, meduňkou, případně s trochou třezalky nebo hlohem. Patří sem náprstník, routa. Routa se také používá na ředění krve. Pupalka – olej se používá na křečové žíly, na pocit těžkých nohou. Mateřídouška na krvetvorbu. Brutnák zchlazuje a to i emoce.“

  • Přečtěte si další tipy a podrobnosti ve čtyřstránkovém rozhovoru Jana Stanzela v tištěném Zahrádkáři 4/2021. Rozhovor najdete pod titulkem Kouzelné bylinky Simony Berkové.
předplatím si Zahrádkáře

Ladoňky

Ladoňky jsme si oblíbili jako drobné jarní cibuloviny. Barevné koberce modrých květů zdobí zjara záhonky i trávníky. K radostem dubnové zahrady však patři i příležitost věnovat těmto a mnoha dalším rostlinám vhodnou pěstitelskou péči.

Současný rozsáhlý rod ladoněk čítá na 89 druhů. Vedle jarních drobných cibulovin zahrnuje i mohutné subtropické až tropické cibuloviny z Afriky a z Makaronésie – několika souostroví v Atlantském oceánu západně od Gibraltaru.

Ladoňka mnohokvětá

Ladoňka mnohokvětá (Scilla peruviana); foto Shutterstock

Na přelomu renesance a baroka byla velmi ceněná a často pěstovaná ladoňka mnohokvětá (Scilla peruviana). Pochází z jihu Evropy a severu Afriky a dodnes se pěstuje v zámeckých sklenících.

S ladoňkou mnohokvětou se můžeme setkat také jako s hrnkovou rostlinou. V zimě vyžaduje teploty kolem 10 °C, přes léto ji můžeme letnit na venkovním slunném stanovišti.

  • Po odkvětu necháme zatáhnout, dáme na suché a teplé místo, vysazujeme na podzim, píše Pavel Sekerka mj. pod titulkem Ladoňky v dubnovém vydání časopisu Zahrádkář. Představuje vybrané druhy ladoněk.

Dubnové roubování

Od poloviny dubna, v době první mízy, začínáme s přeroubováním ovocného stromu jinou odrůdou. Roubujeme za kůru  na začátku a během kvetení. Peckoviny roubujeme zhruba v polovině dubna, kdežto většinu odrůd jádrovin začátkem května.
 Z osvědčených technik volíme obyčejný, vylepšený nebo Tittelův způsob.

Majitelé malých zahrádek často roubují na jediný strom několik odrůd. Ty by však měly být alespoň přibližně stejně vzrůstné. Zásah uděláme najednou, v jednom roce. Starší koruny předtím hluboko zmladíme. 
Zároveň dodržujeme pravidlo, aby terminál, resp. pokračování kmene zůstalo po řezu nejvýše a to nad postranními větvemi seříznutými na stejnou úroveň.

Přeroubování odrůdy ovocného stromu

Přeroubování odrůdy; foto J. Sus

Vzdálenost mezi rouby na terminálu nebo na větvích by neměla být větší než 4 až 5 cm.

Jeden z delších roubů (u postranních větví je na vnitřní straně koruny), který časem nahradí odříznutou větev, by měl být delší (5 až 7 pupenů), kdežto ostatní (pomocné) jsou kratší se 3 až 4 pupeny.

  • Přečtěte si i další rady Josefa Suse v rubrice Kalendárium ovocné zahrady. Najdete tady mj. tipy, jak hluboko kopat jámy pro výsadbu ovocného stromu v zatravněné půdě a v odpleveleném pásu vyhnojeném kompostem.

Hnojení jahodníku po jarní výsadbě

Půdu vyhnojenou kompostem není třeba v roce výsadby hnojit minerálním hnojivem. Půdní bakterie v průběhu roku uvolňují živiny vázané v kompostu, a tak jsou rostlinám k dispozici v dostatečné míře.
 Pokud bychom takovou půdu dále přihnojili dusíkem, může to negativně ovlivnit úrodu v následujícím roce, protože rostliny budou příliš vegetativní, tedy budou tvořit hodně kořenů a přebytek listů na úkor květních pupenů. Květní pupeny se tvoří v září a říjnu.

Po výsadbě je vedle dusíku nejdůležitější pro rostliny fosfor. Pokud sázíme brzy na jaře a půda je studená, nemusí být k dispozici dostatek fosforu, přestože jsme hnojili kompostem (bakterie jej nestačily uvolnit z kompostu či z půdy).

V tom případě přihnojíme týden po výsadbě superfosfátem jednoduchým (8 % P), nebo trojitým (21 % P). Jednoduchý superfosfát obsahuje méně fosforu, ale zato obsahuje síru, které může být v půdě nedostatek, protože odsíření elektráren snižuje i spad síry z ovzduší.

Jahody

První plody. foto O. Kříž

  • Přečtěte si v tištěném Zahrádkáři na duben 2021 řadu dalších praktických informací Oldřicha Kříže o hnojení jahodníku po jarní výsadbě.
daruji předplatné

Cuketa včera a dnes

Cukety se na tuzemských zahradách zabydlely před třemi desítkami let. Tehdy byly poprvé porosty okurek decimovány plísní okurkovou a hrozilo, že nakládačky vymizí podobně jako kdysi dinosauři. Hledala se za ně náhrada a pozornost se obrátila k cuketám.

Odrůda cukety Emperol

Cuketa Emperol F 1; foto J. Prášil

Naštěstí se okurky díky šlechtění na odolnost naučily s plísní žít, cukety se však ze zahrádek už nevytratily. Díky svému uplatnění v kuchyni se těší stále velké oblibě.
Vejdou se i na menší zahrádku a jsou i poměrně výnosnou zeleninou. Pro běžnou potřebu rodiny bohatě stačí 3–5 rostlin.

Pokud pravidelně sklízíte mladé plody, rostlina stále kvete a tvoří plody nové. Plody do velikosti 15–20 cm jsou navíc nejchutnější – křehké a šťavnaté bez semen a vyvinutého jádřince.
 Sortiment cuket je hodně bohatý, je tedy z čeho vybírat.

  • V dubnovém Zahrádkáři najdete další informace Jana Prášila o bělozelené odrůdě Emperol F1 a rovněž podrobnosti k dubnovému výsevu cuket pro předpěstování sazenic.

Velké koňské kopyto čili devětsil VII

Také tato bylina léčí tělo i duši. Je silná, ale není běžná. Po zpracování je dobré devětsil opatrně ochutnávat a pozorovat účinky. Užívá se oddenek, list i květ.

Devětsil (Petasites hybridus)

Devětsil; foto Shutterstock

Starý recept radí usušený kořen namlít a kvůli chuti smíchat s bílým vínem a medem. Do litru bílého vína dejte 300 g medu a 3 polévkové lžíce namletého kořene. Užívejte po čajových lžičkách podle potřeby 1–3x denně. Nebo čerstvý kořen naložte do pálenky, například do slivovice.

Devětsil lékařský se v nižších polohách sbírá už v březnu, na horách v dubnu, než začne plně kvést. Pak jde jeho energie růstu do květů. Suší se ve stínu nebo v sušičce při teplotě do 40 °C.

  • Další tipy na devětsil a jiné jarní byliny se dozvíte v příloze dubnového časopisu v cyklu Lékárna na zahradě. Píše Radmila Malinovská.

Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat zpětně – v objednávce nastavte dostupná vydání. Třeba od lednového.

chci darovat předplatné
chci objednat předplatné

Obsah

  • Okrasná zahrada v dubnu – kalendárium

  • Plicníky v jarní zahradě

  • Ladoňky

  • Letničkové směsi pro přímý výsev

  • Cesty a cestičky

  • Závěsné zahrádky

  • Ovocná zahrada v dubnu – kalendárium

  • Novinky z drobného a méně známého ovoce
  • Hnojení jahodníku na jaře a v sezoně

  • Růst révy po výsadbě

  • Zeleninová zahrada v dubnu – kalendárium

  • Výsevy a výsadba sazenic
  • Malá škola začínajícího zelináře

  • Emperol F1: lahůdková cuketa bělozelené barvy

  • Skleníkové okurky z Moravoseedu

  • Kouzelné bylinky Simony Berkové

  • Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod

    • Žluté cukety
    • Lišejníky na jabloních
    • Vývojová porucha česneku
    • Strupovitosti na různých rostlinách
  • Mykologické okénko
    • Václavky
    • Šupinovky
  • Jarní mrazy poškozují pletiva rostlin

  • Ta černá musí být; fejeton Václava Větvičky

  • Václav Větvička odpovídá
    • Škornice
    • Zmlazování cesmíny
  • Fotosoutěž 2021

  • Křížovka o ceny

Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti

  • Z receptáře Květy Korečkové: Velikonoční inspirace
    • Bílá velikonoční polévka
    • Pastevcův koláč: shepherd´s pie
    • Mrkvový dortík
    • Tvarohový mazanec
    • Barevná plněná vejce
  • Jarní byliny

  • Velikonoční strom, aranžmá

  • Pozor na jarní alergie

  • Jarní byliny v kuchyni

  • Knižní novinky
    • Ohroženi hmyzem?
    • Atlas ptáků České a Slovenské republiky
    • Krmíme ptáky, ale správně
    • Jak přežít konec civilizace

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

30. 7. 2021

Co mají společné pelargonie, muškáty a čapí zobáky

Balkonové pelargonie patří k robustním hrnkovým a truhlíkovým květinám. Mohou být pěstovány i na větrných místech a zůstávají dlouho pěkné, i když je občas zapomeneme zalít. Kvetou po celou vegetační sezonu od časného jara do pozdního podzimu.

zobrazit další rady a tipy