Sklízíme jahody, ochutnáváme jahodové dobroty. Zbývá v červnu čas na jiné radosti ze zahrady? Určitě. Červen voní a je k pokoukání. Zážitky přinesou i výsevy, výsadby a péče o budoucí úrodu.
Příznivci květinové krásy mají na přelomu jara důležitý termín. Dvouletky, které budou dělat parádu na podzim a pak počátkem jara, se vysévají již nyní. Především oblíbené macešky (Viola).
S výsevy dvouletek v parném létě bývají někdy problémy, stačí jedno přeschnutí výsevu a v misce nalezneme jen několik rostlin. Výsevní misku proto umístíme na chladnější a přistíněné místo. Použití vermikulitu k zasypání semen je také dobrou prevencí proti přeschnutí výsevu.
Violka rohatá (Viola cornuta) kvete napřesrok po výsevu, až překoná chladné období. Prodává se jako dvouletka, zahrady zdobí i trvaleji. Foto Shutterstock
Oblíbenou dvouletkou je sedmikráska (Bellis perennis) a trochu pozapomenutá pomněnka (Myosotis sylvatica). Nejen modrá, ale i bílá nebo růžová. Semeno po výsevu nezasypáváme, ke klíčení potřebuje světlo.
Krásu levandule prodloužíme sušením. Ustřižená květenství skládáme do menších svazků. Stonky obtočíme gumičkou, aby se kytičky po usušení nerozpadly.
Kytičku levandule lze pěkně vázat, při sušení svazek lépe drží gumička; foto M. Kubišová
Sušíme nejlépe v temné místnosti s dobrým prouděním vzduchu. Svazečky věšíme na natažený motouz drátěnými háčky ve tvaru S. Za 1–3 týdny jsou květenství suchá. Opatrně je uložíme do krabic. Levanduli můžeme dobře usušit i ve váze bez vody.
Begonie, dosny, kaly, alstrometrie. Kromě toho, že mají hlízy či oddenky, spojují je i vyšší nároky na teplo, upozorňuje znalec květin Josef Černý obdivovatele květinové krásy.
O kalu (Zantedeschia) se v posledních letech zajímala řada šlechtitelů, a tak vznikly odrůdy, které kvetou až v ďábelských barvách.
Kala v ďábelských barvách (Hanoi Orange); foto J. Černý
Mají i odlišný způsob pěstování. Jejich podzemní hlízy od podzimu do jara zazimujeme v suchu a chladnu. Na jaře je vysadíme do květináčů nebo záhonů. Vykvétají začátkem léta. Hlízy mnoha zajímavých odrůd jsou běžně k dostání, a tak nám nic nebrání, abychom oživili zahradu touto květinou, která vypadá jakoby z jiného světa.
V červnu zrají převážně velkoplodé odrůdy jahod. Sklízíme je co nejšetrněji – plně vyzrálé a vybarvené jahody. Za sucha je oddělíme uštípnutím krátké stopky s kalichem. Chutné ovoce s vysokým obsahem vitaminů (hlavně vitaminu C), minerálů, organických kyselin, antioxidantů i vlákniny přednostně spotřebujeme v čerstvém stavu. Co nesníme, zpracujeme na kompoty, džemy, marmelády.
Jahody odrůdy Karmen; foto M. Kožešník
Ať je počasí, jaké chce, okolo 21. června začíná být aktuální výsev salátových čekanek, čínského a pekingského zelí, štěrbáků, hlíznatého fenyklu, mangoldu, letních ředkví, vodnic. Právě ředkve a vodnice sejeme bez předpěstování.
Vodnici lze sklízet už za pět týdnů a později, skladbu zeleniny ze záhonů oživí i na jídelníčku; foto Shutterstock
Z letních výsevů můžeme pěstovat i mrkev a salátovou řepu. Máme-li dost vody na zálivku, dáme příležitost špenátu a hrášku, aby ukázaly co dovedou, popisuje červnové pěstitelské možnosti Ivan Dvořák v kalendáriu pro zeleninovou zahradu. Podívejte do časopisu, který je v prodeji od konce května, i na další jeho tipy.
Recepty na jahodové dobroty si v Zahrádkáři na červen přečtěte, až budete mít po ruce jahody ze zahrádky. Svou trpělivost vyzkoušejte jinak – v receptu na ořechový likér, jak ho nabízí Radmila Malinovská:
Zda je potřeba 23 ořechů natrhat 24. června, aby byl likér vskutku ten pravý ořechový – svatojánský, to je třeba během let vyzkoušet; foto R. Malinovská
Zelené oplodí 23 ořechů opláchněte, osušte a celé plody nakrájejte na kolečka nebo na čtvrtky a vložte do 5l sklenice. Přidejte alkohol a koření a během devíti týdnů občas promíchejte.
Pak obsah přeceďte přes plátno a přidejte svařený cukr s vodou. Po dalších sedmi týdnech rozlijte budoucí ořechový likér do sklenic a nechte zrát. Na Vánoce vám bude pomáhat s dobrým zažíváním.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat zpětně – v objednávce nastavte dostupná vydání. Třeba od dubnového.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.
Plody jahodníku se v noci vychladí a sklizené časně ráno si déle zachovají lesk, chuť a vůni. V zahradě si tak naplno vychutnáme výhodu sklizně vlastních, zcela zralých jahod.
Ve stejnou dobu jako jahody ochutnáváme i tzv. kamčatské borůvky nebo první třešně. Radost z jahod bývá největší, ale může ji pokazit škůdce, který si počíná až škodolibě.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
