Zahrádkář 8/2019: tvůrčí pletí, meruňkové vybírání, letní čtení…

25. 7. 2019

V srpnovém časopise objevíte jak množství tipů pro radost z letní úrody, tak praktické rady pro dobrou kondici celé zahrady.

Pletí zahradních architektů

Kohoutek věncový je krátkověká trvalka, která se ochotně šíří semeny. A to tak, že si dokáže místo k životu najít i v trávníku. Právě z trávníku ho vyplejeme a použijeme k dosadbě na místa, kde dožily starší rostliny.

Denivka plavá, přeborník v dlouhověkosti, na nás po původních majitelích počkala čtyřicet let zcela bez péče. Její životní strategie v našich podmínkách nespočívá v šíření semeny, množit ji lze snadno dělením trsů. A když už pro ni není u nás další místo, bude jí to slušet u místní kapličky nebo v zahradách přátel.

předplatit Zahrádkář

Nějaké to usměrnění potřebuje i divizna velkokvětá, striktně dvouletá. Semenáčky každoročně přesadíme z míst, kde se uchytily, zpět k domu.“

Předzahrádka

Foto Jana a Petr Kolkovi

„Orlíčky se dobře množí semeny, a to jak samy, tak s naším přispěním. V kamenném zápraží u chléva jich část necháváme. Odkvetlé sklízíme před vypadnutím semen. Jejich semena se hodí třeba k osetí stráňky za strouhou.

Přeborníkem ve vynalézavosti je kapraď samec. Dokáže půvabně doplnit třeba růže v záhonech, ale i vytvořit vertikální zahradu ve zdi bývalé kolny. Zde je třeba jeho šíření hlídat, aby zůstal jen půvabným detailem.

Jestřábník oranžový přicestoval do trávobylinného porostu ve dvoře sám. Šíří se jak semeny, tak rozrůstáním. V části dvora jeho přítomnost vítáme, ve spárách zdí a zápraží ho jednou ročně redukujeme.

Hru na honěnou hrajeme v zahradě i s dalšími trvalkami a dvouletkami, jako třeba s měsíčnicí, kozlíkem, kakostem, kontryhelem nebo jahodníkem. Někdy je necháme úmyslně utéct, jindy je doběhneme a použijeme podle naší představy nebo je necháme přeměnit v kompost.

Zkrátka naše kovářova kobyla nechodí bosa, ale občas ji necháme proběhnout úplně neokovanou.“

  • Píší zahradní architekti Jana a Petr Kolkovi o svém zahradničení pod titulkem O jednom pletí v srpnovém Zahrádkáři a přidávají řadu dalších příběhů svých rostlin a obrazovou inspiraci k volnému použití.

Meruňky do sadu i zahrady

Poměrně velkou část moderního sortimentu meruněk tvoří odrůdy vyšlechtěné odborníky z Mendelovy univerzity v Brně. V minulém a letošním roce rozšířili sortiment o odrůdy Adriana, Betinka, Candela a Sophinka. Novinkou je i odrůda Lydia od Ing. Jiřího Nováka ze Mcel.

Meruňka odrůdy Adriana

Odrůda Adriana; foto Tomáš Jan

  • Předností rané odrůdy Adriana jsou vyrovnané pěkné a kvalitní plody univerzálního využití a rezistence k virové šarce
  • Raná odrůda Lydia plodí velké bledší meruňky s dobrou chutí, vhodné k jídlu i pro nejrůznější kuchyňské zpracování.
  • Candela, středně raná cizosprašná odrůda se atraktivní plodností a slabším vzrůstem hodí i do menších zahrádek. Řidší koruna nevyžaduje složitý udržovací řez. Je rezistentní vůči šarce švestek.

Víc se dozvíte v Zahrádkáři 8/2019 v článku Nové odrůdy meruněk. Mohou se vám hodit při výběru odrůdy do zahrady.

Nové nebezpečí: vrtule ořešáková

Vrtule ořešáková (Rhagoletis completa) je nejnebezpečnější škůdce ořešáků. Pochází z USA a severní části Mexika, v Evropě ji první objevili Švýcaři v roce 1991. Jde o žlutočervenou mouchu dlouhou asi 5 mm se čtyřmi příčnými pruhy na křídlech a dvěma pruhy ve tvaru písmene V.

Vrtule ořešáková může způsobit až 80% ztrátu úrody. V polovině července, kdy z půdy vylétávají první samice, do korun stromů pověsíme žluté lepové desky. Desky by měly být na stinném místě a nesmí se na ně lepit ořechové listy. Na lepové desky musíme aplikovat prostředek – atraktant, který přiláká vrtule, nejčastěji to je uhličitan amonný.

 

Jako účinná metoda ochrany se ukazuje i zakrývání půdy pod korunou krycí plachtou. Zamezíme tím dospělcům vrtule, aby vylétli z půdy a snášeli vajíčka do zelené rubiny ořechů. Plachta je potřeba od poloviny července do začátku září. Oplodněné samičky, které přiletí ze sousedství, úspěšnost opatření sníží.

Padající plody pravidelně odstraňujeme i se zasychající rubinou. Napadené ořechy spálíme. Tak zabráníme larvám, aby se zabydlely v půdě. Poškozenou rubinu nikdy nekompostujeme, tím bychom umožnili přezimování kukel vrtule ořešákové.

  • Informujte se v srpnovém Zahrádkáři o vrtuli ořešákové a ochraně ořechů před škůdcem.

Filosofie řezu

Cílem řezu plodících stromů je pustit do koruny slunce. Všechno na stromě pak funguje lépe od výživy až po vybarvení plodů,.

Řez by správně neměl omezovat růst nebo plodnost ani oddalovat nasazení květu. Měli bychom odstraňovat ve všech částech koruny stromu to dřevo, které nikdy nedá kvalitní plody. Nadměrným řezem však oddalujeme kvetení i plodnost. Skoro vždy řez zlepší násadu plodů.

Vylamování vlků hrušně v květnu

Květnové vylamování vlků z kmene hrušně; foto J. Sus

  • Přečtěte si v Zahrádkáři 8/2019 podrobněji o tom, jak řez na dřeviny působí. Stromy pak prořežete lépe; budou vám dělat větší radost.

Zkuste polévku z pečené tykve

Mladé a křehké cukety ohromí grilované i zapékané ve směsi s další zeleninou. Patisony sklizené hned po odkvětu ve velikosti cca 5 cm jsou výborné pro sterilaci v sladkokyselém nálevu jako okurky. Zralé dýně vynikají kvalitou dužniny, obsahem karotenoidů i cukrů. V srpnu sklízíme nejstarší plody Hokkaida — u kořene rostliny. Zralý plod prozradí slupka, kterou snadno narušíme nehtem.

  • V srpnovém Zahrádkáři najdete další užitečné informace včetně tipu na pečení nakrájené dýně, kterou pak stačí rozmixovat s vodou a dochutit. Polévka je prý pak lepší než vařená. Vyzkoušejte.

Sladké léto s fenyklem

daruji předplatné

V červenci a v srpnu vysejeme fenykl sladký neboli řapíkatý, též hlíznatý, boloňský, florentský. Získáme tak další suroviny do salátů, na dušení, grilování, zapékání. Oblíba mezi Italy budiž dokladem. Jednoleté rostlině s anýzovou vůní stačí vegetace 70–100 dní. Konzumní částí je zploštělá, bílá hlíza – nepravá cibule.

 

  • V Zahrádkáři 8/2019 se dočtete, že hlíza dosahuje hmotnosti 100–300 g, má průměr okolo 10 cm. Kromě silice, která příznivě ovlivňuje trávení a nervový systém, obsahuje ze vší listové zeleniny nejvíce vlákniny. Je bohatá na minerální látky, hlavně vápník a železo a hořčík. A mnohé další podrobnosti.

Z dopisu čtenáře: Sucho!

Zahrádkařím řadu let a každou sezonu se snažím dobře hospodařit s vodou. Vím, jak důležité je zachytit velké množství srážkové vody nejen do nádob, ale především v půdě. Zásadní je proto udržovat půdu ve zdravé kondici s co možná nejmenším odparem.

Výpar omezuji organickou hmotou: Zhruba 80 % výměry zahrady hnojím kompostem. Po sklizni mělce podmítnu a seji zelené hnojení. To na podzim poseču, rozdrtím a zapracuji do půdy. Část pozemku neorám, jen kypřím radličkovým kypřičem. Po výsadbě porosty mulčuji vrstvou posekané trávy. Sazenice zalévám pouze ke kořenům. Po každém dešti nebo plošné zálivce kypřím půdu, abych přerušil kapilární vzlínání vody ze spodních vrstev,“ píše Petr Pražák.

Voda pro zahradu, zahrada pro vodu

Foto Shutterstock

  • Také v srpnovém Zahrádkáři najdete řadu tipů od pěstitelů, kterým záleží na tom, aby zem nestrádala. V létě ani za sucha.

Zahrádkář 8/2019Obsah

  • Srpnová okrasná zahrada 
  • Stačí 12 rostlin
  • Cizokrajné záhady řeší Libor Kunte
  • Okrasné dřeviny: Hortenzie, královny zahradních zákoutí
  • Z deníku zahradního architekta: O jednom pletí 
  • Slunečnice
  • Srpnová ovocná zahrada
  • Nové odrůdy meruněk
  • Pomologická diskuse: Odrůda Rubinola
  • Vrtule ořešáková
  • Řezat, či neřezat?
  • Degustace vín na Moravském Slovácku
  • Srpnová zeleninová zahrada
  • Historická a málo známá zelenina: Černý a ovesný kořen
  • Fenykl sladký
  • Na návštěvě: Botanická zahrada Botanicactus
  • Na cestě k přátelské zahradě: Zahrada opravdu živá
  • Péče o půdu a hnojení: Pravdivé mýty o kompostu
  • Péče o půdu a hnojení: Orientační rozbory půd
  • Zahrádkář mezi paragrafy: Jak na zahradní domek
  • Zahradnické vybavení a mechanizace: Horizontální štípač dřeva
  • Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
  • Ochrana rostlin: Sazovitost, mušincovitost, černě
  • Václav Větvička odpovídá
  • Srpnový fejeton Václava Větvičky: Divné obilí
  • Zahrádkaření a společnost: Zahrady na venkově
  • Mladý zahrádkář 2019

Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti

  • Recepty: Lilek v hlavní roli
    • Lilek v marinádě
    • Lilek zapečený se sýrem
    • Pomazánka z lilků
    • Zapečené lilky s masovou směsí
    • Zapečený lilek
    • Lilky s česnekem
    • Babiččiny lilkové karbanátky
    • Kuřecí prsa na thajský způsob
    • Lilkové závitky
  • Srpen v kuchyni Blanky Poláčkové 
    • Telecí maso s rajčaty
    • Cukety s rajčaty a rýží
    • Provensálská rajčata
    • Andaluské gaspačo
    • Caponata
  • Zeleninové plevele na talíři
    • Pupalkový kořen na smetaně
    • Kinpiru, lopuch po japonsku
    • Jarní ptačincový salát s violkou
    • Letní bramborový salát s lichořeřišnicí
  • Zahradní produkty a zdraví: Přírodní látky
  • Floristika: Práce s aranžovací hmotou
  • Floristika: Zemská kola floristické soutěže

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

Zahrádkář 8/2019 předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

20. 8. 2019

Pěstujeme na zahradě hlívu ústřičnou a další houby

Srpen je vhodným obdobím pro očkování substrátů myceliem hub. Dnes už lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub a jejich nabídka se stále rozšiřuje. Totéž platí i o pěstebních substrátech.

zobrazit další rady a tipy