
Časopis Zahrádkář pomáhá se zahradou celý rok
3. 11. 2022Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
V Zahrádkáři na červen najdete množství pěstitelských tipů, o kterých lze tvrdit, že jsou nejen zasvěcené a osvědčené, ale i pokorné; radí zasahovat jemně a opatrně.
Zpravidla kypříme a okopáváme po vydatnější zálivce nebo po deštích. V obou případech se může vytvořit půdní škraloup, který brání výměně plynů mezi půdou a atmosférou. Nedostatkem kyslíku v půdě trpí zejména výsevy. Kypřením pomůžeme i vodě, aby se rychle nevypařovala. Opatrným kypřením půdy rovněž vytváříme podmínky pro lepší, hlubší zakořenění rostlin a to i těch mělce kořenících.
Meziřadí u mrkve a petržele můžeme kypřit do hloubky několika centimetrů, u celeru musíme být opatrní, abychom nepoškozovali jemné kořínky vyrůstající z bulvy. Pórek okopávání snáší dobře, dokonce se sází do brázd, které se po ujmutí rostlin zasypou, aby rostliny vytvořily co nejdelší vybělenou část.
Úhledné jednodruhové záhony s plodinami pěkně v řadách jako vojáci, nebo například listová, košťálová a plodová zelenina porůznu vedle sebe?
Rozhodnutí o pěstitelské metodě může ovlivnit jak dlouholetá zkušenost s tradicí, tak třeba nedostatek času, který na zahrádku máme. Pěstitelský styl lze i kombinovat a zkoušet, co nám bude bližší. Zvlášť tehdy, pokud množství úrody není náš hlavní cíl.
Na záhoně s více druhy zasahují kořeny do rozdílné hloubky, mají i odlišné nároky na vodu a zastoupení živin. To může být výhodou stejně jako fakt, že záhon zaroste plodinami či okrasnými rostlinami a plevel pak má jen minimum místa, kde by bujel. Když se objeví, snadno a rychle rostlinku z půdy vytáhneme.
A když se vám zalíbí, jak se na záhonech daří plodinám ve společnosti bylinek a okrasných rostlin, nejspíš vás zaujme i tento tip: Zapomeňte na mulčovací textilie a fólie! Půda pod nimi se mění na mrtvou hmotu a žádný půdní živočich v ní není šťastný…
Navíc rostliny, které se mohou samy vysemenit nebo šířit výběžky a vyplnit prostor, takto nemají šanci, zatímco různé pcháče, pýr a svlačec ten otvor ve fólii vždycky bezpečně najdou a vyrazí ven růst společně s vysazenou květinou.
Místo textilií lze použít karton (pokud možno nepotištěný, odstranit lepicí pásky) a na něj mulčovat – nejlépe slámou, ale ta se nehodí všude. Seno (z ještě nekvetoucích rostlin) je jemnější a méně nápadné.
Otázka: Každoročně pěstuji cibuli ze sazečky a téměř každý rok určité množství rostlin vykvete a nevytvoří cibule. Proč se to stává?
Odpověď: Vykvetlice (resp. vyběhlice) jsou dvouleté plodiny (např. cibule, mrkev, pekingské zelí, celer, ředkev, salát apod.), které kvetou již v prvním roce. Obecně platí, že základní příčinou tvorby vykvetlic jsou tepelné a světelné podmínky, které zapříčiňují přechod z vegetativní do generativní fáze vývoje rostliny.
V případě cibule kuchyňské tvorbu vykvetlic podporuje především velikost sazečky nad 20 milimetrů a skladování sazečky při teplotě okolo 10 °C. Proto je třeba sazečku skladovat při teplotě okolo 20 °C nebo při teplotách mezi 0 a 2 °C. Někdy se tvrdí, že stačí sazečku 2 až 3 týdny před výsadbou skladovat při pokojové teplotě
V Česku se úroda vypěstovaná na zahrádce většinou nikam daleko nepřepravuje, neboť pozemek je v 65 % vedle pěstitelova domu. A v případě, že se nachází jinde, plodiny se domů dopravují často způsobem ekologicky příznivým – pěšky (10 % případů), na kole (4 %) nebo veřejnou dopravou (6 %).
Pro zahrádkaření je také typická snaha o maximální využití úrody a tedy o omezení odpadů. Plýtvání potravinami je pro většinu zahrádkářů nepřijatelné. Vypěstované potraviny, které nelze spotřebovat ve vlastní domácnosti čerstvé nebo v podobě zavařenin, se běžně sdílí s jinými lidmi.
Tři pětiny českých zahrádkářů část svých výpěstků rozdávají. Příjemci jsou členové rodiny, ale v 70 % případů také přátelé, v 57 % vzdálenější rodinní příslušníci, v 54 % sousedé a ve 22 % spolupracovníci. Z toho je zřejmé, že zahrádkáři díky sdílení úrody posilují sociální vztahy.
Ale pozor – podíl těch, kteří dostávají doma vypěstované potraviny (těch je v české populaci 61 %) je větší než podíl zahrádkářů (38 %).
Jako obvykle také v Zahrádkáři 6/2019 najdete inspiraci na fotografiích. Například na té, která patří k receptu na jahodovou polévku:
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými