Zahrádkář 6/2019: jak nejlépe pečovat o půdu, plodiny a krásu

27. 5. 2019

V Zahrádkáři na červen najdete množství pěstitelských tipů, o kterých lze tvrdit, že jsou nejen zasvěcené a osvědčené, ale i pokorné; radí zasahovat jemně a opatrně.

Chvála kypření

Zpravidla kypříme a okopáváme po vydatnější zálivce nebo po deštích. V obou případech se může vytvořit půdní škraloup, který brání výměně plynů mezi půdou a atmosférou. Nedostatkem kyslíku v půdě trpí zejména výsevy. Kypřením pomůžeme i vodě, aby se rychle nevypařovala. Opatrným kypřením půdy rovněž vytváříme podmínky pro lepší, hlubší zakořenění rostlin a to i těch mělce kořenících.

Meziřadí u mrkve a petržele můžeme kypřit do hloubky několika centimetrů, u celeru musíme být opatrní, abychom nepoškozovali jemné kořínky vyrůstající z bulvy. Pórek okopávání snáší dobře, dokonce se sází do brázd, které se po ujmutí rostlin zasypou, aby rostliny vytvořily co nejdelší vybělenou část.

Kypření půdy pro lepší vzdušnost i vláhu; foto Shutterstock

Foto Shutterstock

  • Přečtěte si v Zahrádkáři 6/2019 další tipy odborného poradce ČZS Ivana Dvořáka na pečlivé kypření. Dozvíte se také, které varianty nářadí na hodí na jednotlivé plodiny. Více pod titulkem Jemná práce s půdou: kypření, okopávání.

Záhon v jednom šiku, nebo řízený zmatek?

předplatit Zahrádkář

Úhledné jednodruhové záhony s plodinami pěkně v řadách jako vojáci, nebo například listová, košťálová a plodová zelenina porůznu vedle sebe?

Rozhodnutí o pěstitelské metodě může ovlivnit jak dlouholetá zkušenost s tradicí, tak třeba nedostatek času, který na zahrádku máme. Pěstitelský styl lze i kombinovat a zkoušet, co nám bude bližší. Zvlášť tehdy, pokud množství úrody není náš hlavní cíl.

Na záhoně s více druhy zasahují kořeny do rozdílné hloubky, mají i odlišné nároky na vodu a zastoupení živin. To může být výhodou stejně jako fakt, že záhon zaroste plodinami či okrasnými rostlinami a plevel pak má jen minimum místa, kde by bujel. Když se objeví, snadno a rychle rostlinku z půdy vytáhneme.

Afrikán a hlávková kapusta; foto Shutterstock

Foto Shutterstock

  • V červnovém Zahrádkáři najdete informace, jak si vyzkoušet přírodní trendy pěstitelství, jejichž další názvy – polykulturní či permakulturní – znějí složitěji, než jaké ve skutečnosti jsou. Možná už takový záhon dávno máte, jen mu říkáte babiččin. Více v článku Záhony vhodné nejen pro přírodní zahradu.

Pěstitelství okrasné přírodní

A když se vám zalíbí, jak se na záhonech daří plodinám ve společnosti bylinek a okrasných rostlin, nejspíš vás zaujme i tento tip: Zapomeňte na mulčovací textilie a fólie! Půda pod nimi se mění na mrtvou hmotu a žádný půdní živočich v ní není šťastný…

Navíc rostliny, které se mohou samy vysemenit nebo šířit výběžky a vyplnit prostor, takto nemají šanci, zatímco různé pcháče, pýr a svlačec ten otvor ve fólii vždycky bezpečně najdou a vyrazí ven růst společně s vysazenou květinou.

Místo textilií lze použít karton (pokud možno nepotištěný, odstranit lepicí pásky) a na něj mulčovat – nejlépe slámou, ale ta se nehodí všude. Seno (z ještě nekvetoucích rostlin) je jemnější a méně nápadné.

Foto J. Nováková

  • Také tyto tipy včetně doporučených druhů okrasných keřů, trvalek a letniček najdete v Zahrádkáři 6/2019 pod titulkem Rostliny pro barevnou a živou okrasnou přírodní zahradu.

Vykvetlice neboli vyběhlice

  • Pravidelné rubriky Zahrádkáře jsou opět plny odborných rad, které se hodí na každý záhon a všem pěstitelům.
    Tak například v rubrice Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod:

Otázka: Každoročně pěstuji cibuli ze sazečky a téměř každý rok určité množství rostlin vykvete a nevytvoří cibule. Proč se to stává?

Odpověď: Vykvetlice (resp. vyběhlice) jsou dvouleté plodiny (např. cibule, mrkev, pekingské zelí, celer, ředkev, salát apod.), které kvetou již v prvním roce. Obecně platí, že základní příčinou tvorby vykvetlic jsou tepelné a světelné podmínky, které zapříčiňují přechod z vegetativní do generativní fáze vývoje rostliny.

Foto J. Rod

V případě cibule kuchyňské tvorbu vykvetlic podporuje především velikost sazečky nad 20 milimetrů a skladování sazečky při teplotě okolo 10 °C. Proto je třeba sazečku skladovat při teplotě okolo 20 °C nebo při teplotách mezi 0 a 2 °C. Někdy se tvrdí, že stačí sazečku 2 až 3 týdny před výsadbou skladovat při pokojové teplotě

Také sdílíte výpěstky s rodinou a přáteli?

V Česku se úroda vypěstovaná na zahrádce většinou nikam daleko nepřepravuje, neboť pozemek je v 65 % vedle pěstitelova domu. A v případě, že se nachází jinde, plodiny se domů dopravují často způsobem ekologicky příznivým – pěšky (10 % případů), na kole (4 %) nebo veřejnou dopravou (6 %).

Pro zahrádkaření je také typická snaha o maximální využití úrody a tedy o omezení odpadů. Plýtvání potravinami je pro většinu zahrádkářů nepřijatelné. Vypěstované potraviny, které nelze spotřebovat ve vlastní domácnosti čerstvé nebo v podobě zavařenin, se běžně sdílí s jinými lidmi.

Tři pětiny českých zahrádkářů část svých výpěstků rozdávají. Příjemci jsou členové rodiny, ale v 70 % případů také přátelé, v 57 % vzdálenější rodinní příslušníci, v 54 % sousedé a ve 22 % spolupracovníci. Z toho je zřejmé, že zahrádkáři díky sdílení úrody posilují sociální vztahy.

Ale pozor – podíl těch, kteří dostávají doma vypěstované potraviny (těch je v české populaci 61 %) je větší než podíl zahrádkářů (38 %).

  • Ať jste, nebo nejste příznivcem zahrádkaření, nejspíš vás v červnovém Zahrádkáři  na str. 58 zaujmou i zmíněná zjištění, ke kterým došli autoři sociologického průzkumu.
darujte předplatné

A ještě jahody

Jako obvykle také v Zahrádkáři 6/2019 najdete inspiraci na fotografiích. Například na té, která patří k receptu na jahodovou polévku:

Foto J. Poláček

Obsah

  • Červnová okrasná zahrada – kalendárium
  • Čistce: (skoro) nezničitelné trvalky
  • Jiřinky v naší zahradě
  • Řízkování růží
  • Zahradník na dovolené
  • Dřevité liány pro malé i velké zahrady
  • Bylinková zahrada v Kuksu
  • Ovocná zahrada v červnu
  • Novější české odrůdy jabloní
  • Zelené hnojení révy vinné na zahrádce
  • Pomologická diskuse: jabloň odrůdy Sirius
  • Červnová zeleninová zahrada – kalendárium
  • Pozdní výsevy zelenin
  • Alžírský salát či špenát
  • Malohlávkový celoroční salát Bremex
  • Jemná práce s půdou: okopávání a kypření
  • Záhony vhodné nejen pro přírodní zahradu
  • Rostliny pro barevnou a živou okrasnou přírodní zahradu
  • Sekáme přerostlé a neudržované porosty
  • Obaleč jablečný
  • Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
  • Václav Větvička odpovídá
  • Čičorky a čičorečky, fejeton Václava Větvičky
  • Naše domácí (bio)potraviny „tichá“ udržitelnost na zahradě
  • Obři, rarity a Křišťálové jablko opět na Zahradě Čech
  • Zahrádkářské akce a aktuality
  • Vybíráme z červencového Zahrádkáře
  • Křížovka o ceny

Zahrádkářka, příloha pro ženy, muže i děti

  • Zahrádkářka na červen 2019Červen v kuchyni Blanky Poláčkové
    • Bezé roláda s jahodami
    • Třešňové nákypky
    • Třešňové buchty
    • Jahodová polévka
    • Jahodové košíčky
  • Ovocná vína
    • Višňové / třešňové víno
    • Rybízové víno
    • Angreštové víno
    • Borůvkové víno
    • Ostružinové víno
    • Víno z černých moruší
    • Malinové víno
    • Víno z plodů aronie
  • Věnečky a čelenky do vlasů
  • Enzymy – zahradní produkty a zdraví
  • Bylinky a koření – vaše recepty
    • Brambory s bazalkou
    • Bylinkové máslo
    • Kamenický mls;
    • Salát z červeného zelí
    • Brokolice s česnekem
    • Česneková pomazánka s tymiánem a brusinkami

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

20. 9. 2019

Vybíráme k výsadbě dřeviny kvetoucí v září: ořechokřídlec a další

Jedná se většinou o polokeře, které řežeme hluboce v předjaří, nebo o popínavé dřeviny. Vysazujeme je na podzim nebo na jaře. Jsou to choulostivější druhy, které vyžadují hlavně u mladých rostlin dobrou zimní ochranu spadaným listím a případně i zakrytí chvojím.

zobrazit další rady a tipy