Vedle vláhy, živin a slunce potřebujeme na jarní zahradě i spoustu informací. Někdo si připomene základní důležitosti, jiný v březnovém Zahrádkáři najde, co nezná.
Ostré nůžky jsou podmínkou:
Bujně rostoucí odrůdy růží zkracujeme méně a slabě rostoucí více; foto Shuttterstock
Příznivci ještě krásnějších okrasných zahrad najdou v Zahrádkář 3/2019 řadu podobných detailních aktuálních tipů.
Ideální období pro jarní udržovací řez slivoní nastává po skončení zimních mrazů před začátkem rašení. Při pozdním jarním řezu slivoní až po začátku rašení, respektive v době, kdy již proudí míza, vzniká klejotok. Ten oslabuje strom a zpomaluje hojení řezných ran, které se stávají vstupní branou různým patogenům.
Slivoně řežeme před rašením; foto Shutterstock
Slivoně nejlépe plodí na dvouletém a tříletém dřevě. Proto je vlastní řez cílen na postupnou obnovu dřeva.
Princip obecného udržovacího řezu je stejný jako u jádrovin s přihlédnutím k pěstitelskému tvaru (vřeteno, stěnové tvary, zákrsek, dutá koruna apod.). Při řezu je mimo jiné kladen důraz na odstraňování nebo vhodnou úpravu kolmo rostoucích výhonů a větví a odstraňování nebo zkracování tzv. odplozených větví, což jsou větve s abnormálně vyvinutou násadou květních pupenů, ale bez přírůstků loňského dřeva (koncových výhonů).
V březnu také nastává ideální termín pro udržovací řez meruněk. Počátek řezu je vhodné načasovat před nalévání pupenů. Meruňky vystupují z období vegetačního klidu relativně brzy. V některých letech kvetou již od poloviny března, jindy až na Velikonoce. Závisí to na průběhu zimy a na jarním počasí.
Při udržovacím řezu mladších meruněk upravujeme dvouleté dřevo; foto Shutterstock
S věkem u meruněk zesiluje sklon k růstové depresi. To znamená, že čím jsou starší, tím víc se zeslabují přírůstky na úkor zvyšující se násady. Posléze však strom plodí až každý druhý rok. Proto během udržovacího řezu mladších stromů upravujeme dvouleté dřevo, starším zasahujeme až do pětiletého či staršího.
Na obrázku je hluboký zmlazovací řez meruněk – vlevo strom před řezem, vpravo po řezu.
Začátek března je posledním termínem pro výsev sladkých i ostrých paprik. Je sice za pět minut dvanáct, ale když dáte výsevní misku do teplot kolem 25 °C, semena rychle vyklíčí. Při optimální péči semenáčky doženou dřívější výsevy a přinesou spolehlivou úrodu.
Zýrodek rajčete uvnitř semiínka bude potřebovat hodně světla; foto Shutterstock
S výsevy rajčat naopak nespěchejte. Druhá polovina března je dostatečná doba na tuto činnost. Rajčata jsou jednak náchylná na vytahování se při nedostatku světla a jednak sazenicím stačí nižší teploty.
Brutnák pochází z teplých krajin. Snad z Malé Asie, Sýrie nebo jižního Španělska. Dříve se pěstoval mnohem více než dnes; divoký se používal v kuchyni i v lidovém léčitelství, poskytuje dobrou pastvu včelám.
Listy brutnáku obsahují množství chlorofylu; foto Shutterstock
Knihovnička 25: Saláty a listová zelenina. Vyšla v Zahrádkáři 3/2019.
Předplatitelé časopisu Zahrádkář získávají každý rok dva tematické sešity speciálu Knihovnička Zahrádkáře. Březnový je věnován listové zelenině a salátům.
Speciál nabízí podrobné informace pro pěstování a využití řady druhů, ať už těch běžných, jako jsou saláty hlávkový, ledový a listový, špenát, pekingské zelí, nebo méně známých.
Z publikace se například dozvíte, jak pěstovat čínské zelí, celer řapíkatý a listový, salát chřestový nebo římský, čekanku salátovou i hlávkovou, štěrbák, fenykl a mnohé další. Vysévat můžete i pampelišku lékařskou aj.
Teď je ten pravý čas pro pěstitelské tipy z jarní Knihovničky.
Svídy
Věnec se zeleninou
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Na jaře vysazujeme živé ploty, ovocné stromy a růže založené přes zimu k jarní výsadbě Bez balu vysazujeme jen některé opadavé stromy a keře.
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Časopis Zahrádkář oslovil několik pěstitelů, aby se podělili o své poznatky a zkušenosti s vybranými odrůdami jabloní. Tři stránky lednového vydání se týkají odrůdy Rubín.
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
Dobrý den, domníval jsem se, že jarní řez mladých stromků švestek (ale i rynglí a meruněk) se provádí až po rašení nebo i odkvětu. V posledním Zahrádkáři 3/2019 str. 17 se doporučuje řezat před začátkem rašení. Prosím o doporučení nejlepšího termínu k zamezení klejotoku.
Klejotok je dost často vázán k nedostatku vápníku v půdě. Pokud jste v době před výsadbou nezanedbal (v místech, kde není v půdě jeho dostatek) zásobní hnojení tímto prvkem, nemusíte mít obavy. Pohled autora je poněkud jiný než se traduje. Produkční sady si nemohou dovolit čekat až na dobu okolo kvetení, začínají dříve. V sadech se zpravidla i jinak o stromy starají. Ošetřují je proti chorobám a škůdcům, hnojí,…, aby úroda ze stromů byla pravidelně vysoká a stromy ji dokázaly opakovat. Tento řez je spojen s bujnějším růstem, častým obnovováním plodného dřeva.
K mladým stromkům (kterých se týká Váš dotaz): \“Doma\“ se časně zpravidla řežou mladé stromky při zapěstování koruny, do doby než začínají hojně kvést. Později se přechází k řezu v době okolo rašení. Jedním z důvodů tohoto řezu je že stromy zklidňují růst, dále se řezem upravuje i násada květů a předpokládaná sklizeň. Kvalitní výživa, na jednu stranu nepřehnojování dusíkem, na druhou stranu ale dostatečná zásoba všech potřebných živin, ošetření po řezu, dodržení pravidel řezu (Zahnův řez,…), vhodné odrůdy, to vše vede k zamezení tvorby klejotoku.
Děkuji za odpověď, jen bych se ještě zeptal k tomu, že nedostatek vápníku v půdě může způsobit klejotok. Pokud bych teď na jaře stromky pohnojil např. Cereritem, mohu k němu současně přidat i trochu práškovitého vápna (rozpadlého, tj. samovolně vyhašeného)?
To vápno potřebujete dostat do kořenové zóny. Klidně ho namočte, nechte třeba do příštího víkendu dohasit, pak ho rozmíchejte, a konví dopravte na místo určení: udělejte na obvodu (kolíkem cca 3-5 cm v průměru) koruny tak šest děr, cca 30-35 cm hlubokých a za stálého míchání do nich lejte to rozmíchané vápno. Množství – kelímek od jogurtu (150 g) na 10 l konev. To opakujte tak po čtyřech letech.