Třešeň na zahradě má naše sympatie. Třešně výtečně chutnají, osvěžují šťavnatostí. Košík třešní z vlastní sklizně těší i kvůli jejich ceně v obchodě.
Ideální pro zahrádkáře jsou raně zrající odrůdy srdcovek a polochrupek, protože svou raností unikají poškození vrtulí třešňovou, která způsobuje červivost plodů. Takové pak není nutné ošetřovat proti škůdci chemickými prostředky. Zároveň se vyhneme nepříjemnému přebírání červivých plodů.
Na českém trhu je dostatek velmi kvalitních moderních odrůd, které splní očekávání náročných pěstitelů, zejména pokud se týká velikosti plodů, pevnosti dužniny a chuti. Zejména moderní odrůdy polochrupek se kvalitou blíží středně raným a pozdním odrůdám chrupek, které lze považovat za nejkvalitnější.
Vrtule třešňová, dospělec s typickou žlutou značkou mezi křídly; foto J. Kazda
Generativně množené (řada PTU) jsou bujně rostoucí a vhodné pro pěstování třešní v klasických tvarech jako čtvrtkmen nebo polokmen. Odrůdy na nich naštěpované bujně rostou a pozdě vstupují do plodnosti. Velikost stromu se špatně reguluje řezem, proto je využití těchto podnoží spíše pro třešeň v extenzivním pěstování v selských zahradách a extenzivních sadech.
Podnož Mahalebka je vhodná pouze na stanoviště s horšími půdními podmínkami. Snese chudé, suché i kamenité půdy. Není naopak vhodná do kvalitních půd, třešeň pak roste příliš bujně, tvoří ohromnou korunu a neúměrně mnoho plodí na úkor kvality plodů.
Třešeň Van na podnoži Colt; foto I. Dvořák
Do menších zahrad je ideální třešeň odrůd štěpovaných na vegetativně množené podnože (řada PHL, Gisela, Colt). Rostou slaběji, avšak mají též zvýšené nároky na půdní podmínky. Vyžadují živnější půdu s dostatkem vláhy. Jsou vhodné pro pěstování třešní v nízkých tvarech.
Třešeň dosáhne většinou výšky cca 3 m, výše zpravidla nevyroste. Plodit začíná již 3. rokem od výsadby. Vzhledem ke slabší a mělčeji umístěné kořenové soustavě však vyžaduje oporu po celou dobu života, pravidelnou výživu, v sušších letech pak i závlahy.
Níže následují podrobnější popisy odrůd vhodných pro pěstování na zahrádkách. Jsou sestaveny v abecedním pořadí.
Velmi raná tmavá srdcovka, zraje v 1. až 2. třešňovém týdnu. Je novější českou odrůdou. Strom roste středně bujně, habitus má polovzpřímený. Plod je středně velký, tvarem srdčitý s dlouhou a tenkou až středně tlustou stopkou. Slupka je hnědočervená, dužnina měkká, červená, středně až velmi šťavnatá, v chuti na sládlá až sladká, průměrně aromatická, dobrá. Šťáva je purpurová.
Třešně odrůdy Adélka; foto T. Jan
Pecka je malá až středně velká. Plodnost bývá brzká a středně velká. Odolnost plodů proti pukání je střední. Plody jsou vhodné pro přímý konzum.
Vzhledem k ranosti, menší velikosti a měkčí konzistenci plodů jsou velmi vyhledávány ptactvem, zejména špačky, kteří bez ochrany stromů dokážou kompletně zlikvidovat již červenající plody. Proto je vhodné pěstování zejména na slabě rostoucích podnožích, aby bylo možné nízký strom, pokud možno celý a před zralostí plodů přikrýt sítí proti ptactvu.
Raná tmavá polochrupka pocházející z Francie zraje ve 2. třešňovém týdnu. Strom roste bujně až velmi bujně, koruna má polovzpřímený habitus. Plod je velký, zploštělý, se stopkou krátkou až středně dlouhou a středně tlustou. Slupka je hnědočervená se světlejšími lenticelami. Dužnina je středně tuhá, tmavě červená, nasládlá až sladká, aromatická, velmi dobrá. Šťáva má purpurovou barvu.
Burlat; foto M. Kožešník
Pecka je středně velká. Plodnost je brzká, středně velká. Odolnost proti pukání plodu je malá. Plody jsou vhodné zejména na jídlo, ale i pro zpracování. Vzhledem k bujnému růstu je vhodné tuto odrůdu štěpovat na slabě rostoucí vegetativně množené podnože.
Raná tmavá srdcovka zraje ve 2. až 3. třešňovém týdnu. Patří k novějším českým odrůdám. Strom roste středně bujně, habitus koruny je polovzpřímený. Plod je středně velký až velký, kruhovitý až srdčitý. Stopka plodu je středně dlouhá a střed ně tlustá. Slupka je tmavě červená, dužnina měkká, červená, středně šťavnatá, v chuti nasládlá až sladká, velmi dobrá. Šťáva je červená.
Odrůda Helga; foto M. Kožešník
Pecka je středně velká. Plodnost je brzká, velká. Odolnost plodů proti pukání je střední. Plody jsou vhodné především k jídlu v čerstvém stavu..
Novější česká raná tmavá polochrupka, zraje ve 2. až 3. třešňovém týdnu. Vzrůstnost stromu je bujná, jeho habitus polovzpřímený, koruna poměrně hustá. Plod je velký, tvarem srdčitý, s velmi dlouhou a středně tlustou stopku. Slupka je hnědočervená. Dužnina má tmavě červenou barvu, je středně tuhá, středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká, pikantní, osvěžující, středně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je červená.
Třešně odrůdy Jacinta; foto T. Jan
Pecka je velká. Plodnost je středně brzká, velká. Při pěstování na generativně množených podnožích klade vyšší nároky na udržovací řez. Vyžaduje každoroční průklest a následné odstranění vlků letním řezem. Je středně odolná proti pukání plodů za deště.
Foto autor, J. Kazda, I. Dvořák, M. Kožešník
Zdroj Zahrádkář 2/2022
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Jak se liší nároky různých peckovin na stanoviště v zahradě? Připomeňme si, kde hledat dobré místo pro výsadbu švestky, třešně, meruňky a dalších stromů.
Čím předcházet klejotoku, kdy řezat stromky mladé a kdy starší, co potřebují stromy vřetena, zda lze třešně zmlazovat, to jsou časté otázky, na které existují odpovědi.
Jaro – doba rašení, doba po odkvětu, začátek léta, léto – doba zrání třešní, doba po sklizni. To jsou termíny, kdy řezat třešně.
Ze skalky postupně odstraníme zimní kryt z chvojí a dalšího materiálu. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené a je třeba je přitlačit. Začínáme s pečlivějším čištěním a pletím skalky.
