Poprvé v životě jsem dostala pytel kdoulí, ty jsem rozčtvrtila a vařila i se semeny, půjčila jsem si pasírovací ruční strojek.
Propasírované kdoule jsem zase vařila. Udělala jsem z nich dárky pro přátele: třicet džemů. Ale teď mám obavy, abych je neotrávila…
Pro svou lenost jsem kdoule pasírovala na strojku i se semeny, některá jsem rozemlela, a něco zůstalo ve strojku, to jsem dala ptákům, a co bylo vidět v džemu (bylo toho málo), to jsem vybrala.
Netušila jsem, jak jsou džemy z kdoulí chutné, a to až do doby, kdy jsem si na internetu přečetla, že semena v sobě obsahují kyanid. Prosím, dá se můj džem jíst? Může to jíst i 1,5leté dítě? Nebo to mám raději vyhodit? Ptá se čtenářka v březnovém vydání časopisu Zahrádkář roku 2022, v rubrice populárního botanika.
Téma kdoulové zavařeniny patří k jeho oblíbeným. Z různých pohnutek, rovněž kvůli vánočnímu cukroví, si svého času vyzkoušel přípravu kdoulového rosolu a stal se navždy jeho fanouškem. Čtenářka věděla, na koho se se svou starostí obrátit. Václav Větvička píše:
„Škoda, že nemám po ruce žádné zařízení, kterým bych mírou věrnou skutečnosti zobrazil svůj kdoulový rosol – není jiskrnější a zářivější barvy! A ta chuť!“
Kdoulový rosol; foto Shutterstock
„Já ovšem kdoule jen nařežu na úzké plátky, povařím a pak přes plátýnko pasíruju. Ani by mne nenapadlo patlat se s tak tvrdými ohryzky, kamennějšími než žula! To musela naše čtenářka mít drtič jako z kamenolomu!“
„Nicméně si nemyslím, že by podarovaným přátelům naší tazatelky hrozila nějaká újma. Kdoule (a kdouloně), podobně jako ostatní jádroviny sice obsahují kyanogenní glykosidy, ale v množství rozhodně menším než třeba semena meruněk, natož mandloní.“
Zdroj: Odpovědi Václava Větvičky a řady dalších odborníků na různé čtenářské dotazy najdete v časopise Zahrádkář 3/2022, který bude v prodejnách tisku do 27. března 2022.
Foto Shutterstock
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Jako by nám nestačilo, že naši botaničtí pantatínkové si v 19. století házeli jarním podbělem a devětsilem jako horkými brambory.
Na břízu se dívají našinci nejčastěji z hlediska svých zájmů, profese, užitečnosti nebo užitkovosti, vzhledu a tak dokolečka.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
