Časopis Zahrádkář oslovil několik pěstitelů, aby se podělili o své poznatky a zkušenosti s vybranými odrůdami jabloní. Tři stránky lednového vydání se týkají odrůdy Rubín.
Odborníci podrobně popisují své pěstitelské postupy včetně řezu jabloně. Ten je u odrůdy Rubín stěžejní pro dobrou úrodu jablek. Vybíráme některá z doporučení. Další najdete v Zahrádkáři 1/2019.
„Odrůdu Rubín a od ní odvozené barevné mutace považuji za nejchutnější a nejatraktivnější odrůdy jablek pěstované na severu Moravy v 330 metrech nad mořem.
Stromy rostou silně, plodí na dlouhém dřevě. Podle toho je nutno přistupovat k řezu. Je třeba co nejvíce zachovávat koncové pupeny a po vytvarování korunky řez omezit. Při nevhodně silném řezu strom roste do dřeva, výhony vyholují a plodnost je menší.
Plodonosný obrost je dlouhověký a kvalitní plody jsou i na starším dřevě. Nejlépe se mi osvědčila podnož M9 a jí vzrůstem podobné.
Plody jsou velké, atraktivní. Základní barva je žlutá, z velké části překrytá červeným žíháním. Slupka je tenká, hladká. Chuť je sladká s medovou příchutí, aromatická, výborná. Plody mají dlouhou stopku. Před sklizní nepadají. Sklizňová zralost u mne nastává obvykle na přelomu září a října, konzumní zralost od října. Plody se dají skladovat do února.“
Rubínová jablka odrůdy Rubín
„Odrůda Rubín patří již k legendám našeho tržního sortimentu jabloní. Do intenzivních výsadeb se začala prosazovat po roce 1983, kdy byla zapsána do Listiny povolených odrůd. Zvládnout pěstování této odrůdy je malou ovocnářskou maturitou. Nutné je omezit velmi bujný růst po výsadbě a typické větvení do dlouhých vyholujících výhonů, které jsou ukončeny květními pupeny. Kratší plodonosný obrost se vytváří až při vyšším věku širokých korun, které jsou v prvních letech po výsadbě kulovité.“
„Osobně považuji odrůdu Rubín (spolu s mutací Bohemia) za nepřekonanou, zejména pro horší pěstitelské polohy, kde nejlépe vynikne její chuť i barva a prodlouží se skladovatelnost. Další barevné mutace – tmavě celočervené nebo žluté – jsou zpestřením, ale výrazné vylepšení (jako u odrůd Wealthy, Boskoopské či Grávštejnské) neznamenají, původní odrůda je dostatečně atraktivní.
Dlouhá stopka sice znesnadňuje sklizeň, ale plody se nevytlačují a nepadají za větru. Ze všech odrůd Rubín nejlépe reaguje na postupnou sklizeň dorůstáním ponechaných plodů. To je tak výrazné, že v extrémních vláhových podmínkách může dojít až k popraskání slupky.“
Odrůda Bohemia je mutací odrůdy Rubín
„Stromy řežu těsně před květem až krátce po odkvětu. Mírně se tím zbrzdí jejich růst, rány se dobře hojí a i laik, který dobře nepozná květní pupeny, jasně vidí, co tam má ponechat. U této a podobných odrůd běžně nekrátím výhony, protože plodí na jejich koncích, spíše odstraňuji celé větvičky. Dále aplikuji u všech bujnějších odrůd ‚dvousektorový‘ řez, což je obdoba Šittova řezu.
Víc se dozvíte v každém vydání Zahrádkáře roku 2019. V pomologickém cyklu budou postupně diskutovány odrůdy Šampion, Admiral, Topaz, Orion, Sirius, Lipno, Rubinola, Blaník, Opál, Angold a Rozela.
Bujněji rostoucí letorosty zakrátím o 1/3 až 1/2 na přelomu května a června na vnitřní očko. To proroste směrem nahoru a stromek tím ‚upustí sílu‘ a vyžene minimálně jeden a více kratších výhonů zakončených květním pupenem, které nerostou tak dominantně nahoru. Letorost rostoucí vertikálně (nahoru) odstraním zcela v létě (pokud jsem lajdák tak až na jaře).“
Foto Josef Sus
Zdroj Zahrádkář 1/2019
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě dlouholetých praktických zkušeností stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
Ale i sněženky, přírodní zahrady, soukromé arboretum, debata o jabloních odrůdy Rubín, navršené záhony a další témata přináší lednový Zahrádkář.
Mezi zájmovými časopisy se měsíčník Zahrádkář může pyšnit tradicí ještě delší, než je ta padesátiletá. Lidé i dnes pociťují vášeň pro to, co kdysi bylo venkovskou přirozeností.
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb. K rozšíření infekce přispěly přestárlé výsadby a staré odrůdy angreštu. Rovněž mírné zimní teploty a nedostatek sněhové pokrývky podpořily četnost výskytu choroby.
A odruda Gala? Mohli byste se podělit o své znalosti s touto odrůdou? Koupili jsme s manželkou stromek v zahradnictví, na podzim zasadili a chtěl bych znát Vaše zkušenosti. Děkuji Matoušek Milan, Opava