Moniliniovou spálu způsobuje houba Monilinia laxa. Slovo spála však svádí k chybě. Úžeh, úpal, sucho ani mráz nezavinily poškození květů.
A ještě za jednu nejasnost se choroba skrývá: Dříve se totéž onemocnění rostlin označovalo jako moniliová spála. To je pojmenování pro tutéž houbu, ale v nepohlavním stadiu.
Moniliniová spála je pravděpodobně nejzávažnější chorobou višní a meruněk, ačkoliv značné škody může způsobit také třešním, slivoním, mandloním a broskvoním. Vyskytuje se i na některých okrasných rostlinách (mandloni trojlaločnaté (Prunus triloba), višni plstnaté (Prunus tomentosa), a mandloni nízké (Amygdalus nana).
Příznaky moniliniové spály na višni
Zajímavé je, že se poměrně často vykytuje i na zlatici (Forsythia), která nepatří jako předešlé rostliny mezi slivoně (Prunus), ale k olivovníkovitým (Oleaceae). Někteří autoři však tvrdí, že v tomto případě není původcem houba Monilinia laxa, ale velmi příbuzná houba Sclerotinia sclerotiorum.
V posledních letech se občas vyskytuje i specifická forma Monilinia laxa f. sp. mali a to na jabloních. Patogen přežívá v napadených větvičkách, ale i plodech, které zůstaly na stromě (tzv. mumie) nebo na plodech pod stromy. Na nich se na jaře vytvoří výtrusy, které vítr nebo hmyz zanáší do květů. Květy hnědnou a infekce prorůstá přes květní stopky až do větviček.
Napadené květy a následně i konce větviček odumírají a na letorostech se často vytvářejí kapky klejotoku. Vzniklé ranky jsou často vstupní branou pro některé dřevokazné mikroorganismy. Silněji napadené stromy prosychají a často hynou. Chorobu podporuje vlhké počasí s teplotou pod 13 °C.
Základem ochrany je důsledné a včasné (nejpozději do konce zimy) odstraňování napadených větviček a plodů. Zejména u slivoní a meruněk jsou mumifikované plody často jakoby přilepené k větvičkám a není snadné je odstranit.
Napadené plody a slabé větvičky mohou přijít do kompostu, ale jen za předpokladu, že do konce zimy budou dostatečně převrstveny nějakým inertním materiálem (např. tráva, zemina apod.).
Větev třešně napadená moniliniovou houbovou chorobou
Mezi jednotlivými odrůdami jsou rozdíly v náchylnosti.
Ošetření postřikem bychom měli provést na začátku kvetení v době, kdy kvete 15 až 20 % květů. Podle návodu použijeme některý z přípravků: Kumulus WG, Magnicur Quick, Moniliová spála Stop, Plíseň šedá na jahodách Stop, Prolectus, Signum nebo Teldor 500 SC. Při silnější infekci můžeme postřik zopakovat ještě na konci kvetení. Dostupnost přípravků v průběhu let ověříme v aktualizovaném přehledu Rostlinolékařského portálu.
Zdroj Zahrádkář 4/2022
Foto autor
Sklízeli jste loni meruňky a višně? Nebo stromy bohatě kvetly, ale z úrody nebylo nic? Příčinou mohl být jarní mráz, ale i houbová infekce.
Houbová choroba monilinióza nejsnáze infikuje květy peckovin. Vůči této jarní moniliové spále není odolný prakticky žádný druh, snad jen na broskvoni bývá vzácností.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Onemocnění se projevuje nejprve nahnědlými skvrnami, které postupují z povrchu plodu dovnitř dužniny, postupně se rozšiřují a napadají celý plod.
Dubnem začíná nejkrásnější roční období v té podobě, na kterou se tolik těšíme. Za tepla a bezvětří se vzduch nasycuje vůněmi země, pryskyřice, lesa, dřeva. Ptačí volání je stále slyšitelnější, světlo dne slaví převahu.
