Čtenáři se ptají, odborník odpovídá. V tomto díle se zaměříme na časté problémy se švestkami a také na choroby a škůdce ořešáku.
Dotaz čtenářky:
„Dostala jsem košíček švestek, po rozloupnutí vypadají viz foto, nejsou vůbec sladké. Můžete mi prosím upřesnit, jestli je to šarka? Posílám i foto pecek.“
– Jana K.
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Ano, jedná se o šarku švestek. Pecky i plody nesou typické znaky této virové choroby. Šarka způsobuje nejen vizuální vady, ale také snižuje cukernatost a aroma ovoce. Plody jsou sice jedlé, ale chuťově horší. Stromy navíc postupně slábnou a mohou předčasně shazovat úrodu. Řešením je výsadba tolerantních odrůd, u nichž se projevy choroby minimalizují.
Dotaz čtenáře:
„Na zahradě mi uschla sedmiletá švestka. Strom pravidelně zalévám, ale na kmeni i větvích jsou viditelná poškození. Dokážete určit, co to je a zda se dá strom zachránit?“
– Miroslav T.
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Protože nemám možnost strom přímo vidět, mohu se pouze domnívat, že poškození způsobil bělokaz švestkový – drobný brouk, jehož larvy se živí lýkem slivoní. Podobné napadení obvykle svědčí o horším zdravotním stavu stromu a může vést k jeho úplnému odumření. V takovém případě je lepší strom pokácet a spálit, aby se škůdce dále nešířil do okolí. Do budoucna je důležité volit vhodné stanoviště a věnovat stromům pravidelnou péči.
Dotaz čtenáře:
„Na švestkách se objevují vady na kráse. Prosím, o jakou chorobu jde a zda je možné plody konzumovat?“
– Vladimír V.
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Podle popisu a fotografie se jedná opět o šarku švestek. Typické jsou propadlé skvrny na slupce a zarudlá dužnina pod nimi. Plody jsou sice jedlé a zdravotně nezávadné, ale méně sladké a aromatické. Stromy se šarkou bývají oslabené a méně plodí. Doporučuje se proto přejít na odolnější odrůdy, které projevy choroby lépe snášejí. U jejich plodů se šarka projeví maximálně u 5 % plodů; některé odrůdy si při napadení zachovávají chuť, jiné nikoli. Např. výtečná odrůda Rheingold se po napadení stala chuťově mdlou, ztratila šťavnatost a aroma, přičemž plodnost i výnosnost si zachovala.
Dotaz čtenářky:
„Naše asi osmileté ořešáky odrůdy Mars mají na zelené slupce hnědé až černé skvrny a uvnitř bývají plody plesnivé, některé i červavé. O co se jedná?“
– Marie R.
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Problém má více příčin:
Pokud jsou červi ve slupce na ořechu jedná se o vrtuli ořechovou – způsobuje červivost plodů.
Hnědé skvrny na oplodí i listech způsobují dvě choroby:
Plesnivění jader je často důsledkem nevhodného dosoušení nebo příliš dlouhého ležení plodů pod stromem.
Doporučuji zaměřit se na prevenci: správný výběr stanoviště a odrůdy, včasný sběr plodů, rychlé dosoušení a pravidelnou ochranu proti škůdcům. Podrobné a aktuální informace naleznete například na Rostlinolékařském portálu nebo v Agromanuálu.
Pokud máte také nějaký dotaz neváhejte a obraťte se na naše odborníky, klidně přímo do komentářů pod tento článek nebo přímo na odborné oddělení ČZS.
Fotoarchiv časopisu Zahrádkář
Čtenáři se ptají, odborník radí. V tomto přehledu najdete odpovědi Ivana Dvořáka (ČZS) na tři aktuální problémy zahrady, které se týkají paprik, jablek a maliníku.
Koho baví pěstovat zeleninu, rád ve svém zaujetí hledá užitečné rady do zahrady. A může narazit na skvěle balené, jenže podřadné zboží. Proč bují špatné rady do zahrady? Také rady do zahrady jsou zbožím.…
Praktické rady, ale například i úvahy odborníka o trendech v pěstování květin mohou zaujmout také v měsíci, který otvírá podzim. Vybrali jsme několik tipů na září i příští roky.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
Dobrý den vážení,
Před sedmi lety jsem na podzim koupil a zasadil dva stromky Slivoně Oulinslé. Jednu na místo jabloně a druhou na bývalý zeleninový záhon, který pět let ležel ladem. Oba stromky se ujaly a bůjně rostou, ale dodnes nerodí (ani nekvetou). Čím je mám hnojit, aby rodily a nešly tak bůjně do dřeva? Stromky jsem stříhal do kotlovité koruny a na vnitřní očko. Poslední dva roky je v podstatě nestříhám, jen odstraňuji křížící se větve.
Těžko radit. Nic vlastně o těch stromech nevím. Kvalita půdy, stanoviště, dostupnost vody, podnož. To rozhoduje. Na myrobalánu si můžete počkat na kvetení a první plody i pět a více let. Čím kvalitnější a vlhčí stanoviště, tím více se přechod stromku do dospělosti oddaluje. Větve třetího řádu by měly plodit první. Pokud nenecháte přibližně vodorovné větvení, i když jde přes sebe, brzdíte vývoj, podporujete růst. Vždycky se těch větví budete moct zbavit až zaplodí. Oulinská sama o sobě nespěchá do plodnosti jako moderní odrůdy modrých peckovin.