Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Není to nic extra složitého, stačí mít hlavu otevřenou k novým postupům a řídit se několika základními pravidly.
Houbové choroby potřebují pro svůj vývoj buď přímé ovlhčení listů v noci, to platí pro plíseň révy, nebo slunečné počasí s vysokou či střídavou vzdušnou vlhkostí – v případě padlí révy. Napadení révy se proto dá většinou předejít správným řezem a péčí o vzdušnost keře.
Zimní řez révy provádíme nejen podle předpokládané plodnosti, ale měl by zajišťovat i optimální vzdušnost keře od rašení až do sklizně.
Ekologicky ošetřovaná vinice těsně po odkvětu
Pokud takto zajistíme větší provzdušnění a proslunění révy, což stojí jen trošku času, výrazně snížíme dobu ovlhčení listu i vzdušnou vlhkost uvnitř keře. Tím poskytneme chorobám méně času a prostoru na klíčení spor.
Pro domácí spotřebu je dnes k dostání řada stolních i moštových odrůd, které jsou ke jmenovaným chorobám odolné – mají přirozeně geneticky zakódované obranné mechanismy proti chorobám (např. Bianca, Regent nebo Vostrog). U takových odrůd je potřeba postřiků výrazně nižší a možná v 50 % ročníků bude zdravotní stav slušný i bez ošetření. Máme-li na zahradě či vinici některou z tradičních evropských odrůd a chceme mít jistotu, že budou hrozny i na podzim zdravé, můžeme k ochraně použít několik přírodních látek. To samé platí, i pokud se nespokojíme pouze se „slušným“ výsledkem u rezistentních odrůd.
Největší problémy způsobuje padlí révy (Erysiphe necator). Napadá všechny zelené části rostliny a každoročně způsobuje významné škody. Bobule, které jsou silně napadené, během několika dní praskají. Tím se otevírá brána pro různé typy hnilob dokonávající dílo zkázy. I slabě napadené hrozny navíc nepříjemně páchnou „po žampionech“, proto jsou pro výrobu vína takové hrozny nevhodné. Ani u stolních hroznů není žampionové aroma nic příjemného. Padlí se někdy říká choroba pěkného počasí.
Padlí ohrožuje révu nejvíce v průběhu června až července. Ideální podmínky pro šíření nastávají v teplých obdobích s vyšší vzdušnou vlhkostí. Ochranu bychom měli provádět preventivně, před výskytem onemocnění. Biologicky lze proti padlí bojovat několika způsoby a efektivní je tyto postupy střídat či kombinovat.
Hrozen zničený padlím révy
Starou a dobře účinnou přírodní látkou proti padlí je síra. Používá se preventivně, většinou před začátkem květu. Přípravky obsahující síru (Kumulus WG) lze samozřejmě využít i v pozdějším období, ale je dobré je vyřadit nejpozději 6-8 týdnů před sklizní. Síra se z povrchu postupně odpařuje a časem z hroznů samovolně vymizí. Je ale nutné nechat před vinobraním určitý odstup.
Místo síry se dnes často využívají některé rostlinné oleje. V biovinicích se používají zejména přípravky, které obsahující pomerančový nebo fenyklový olej (Prev-B2, HF-Mycol). Tyto oleje v sobě mají přírodní látky, které jsou účinné proti padlí, narušují povrchovou strukturu vláken hub a ta pak zasychají. Podobný efekt mají některé další využívané látky, které na sebe velmi silně poutají vodu a dokážou padlí na rostlině vysušit. Zároveň jsou ale dostatečně šetrné k rostlinám (VitiSan, NatriSan).
V závislosti na počasí je třeba ošetření v průběhu vegetační doby opakovat. Při chladném a deštivém počasí stačí interval mezi postřiky 12–14 dní, v teplém letním období 8–12 dní. Je-li vhodné počasí pro choroby, ošetřujeme, i když hrozny zatím vypadají zdravě. Pokud jsou rostliny již viditelně napadené, je vhodné například VitiSan zkombinovat se zmíněným pomerančovým olejem (Prev-B2) a postřik po týdnu zopakovat. Tyto látky jsou zároveň i dobrou prevencí proti šedé hnilobě (Botrytis cinerea).
Druhou významnou chorobou je plíseň révy (Plasmopara viticola), která napadá listy, květy a později mladé hrozny. Riziko napadení plísní je silně závislé na průběhu počasí a vývojové fázi révy. Nejnebezpečnější období je v průběhu květu a k významnému napadení může docházet až po vývojovou fázi bobulí velikosti hrášku. Při déletrvajících deštích v tomto období dokáže plíseň zničit veškerou budoucí úrodu již v průběhu květu.
Plíseň révy je nejnebezpečnější pro květy a mladé bobule
Proti plísni se dnes v biovinicích používá přípravek Alginure, který dokáže na dobu asi 10–12 dní vyvolávat silnou tvorbu rostlinných obranných látek a zablokovat tak vstup plísně do rostliny, případně chorobu uvnitř rostliny usmrtit. Jde tedy o mechanismus, který by se dal přirovnat k dočasnému očkování. Vyvolaná obranná reakce je nejsilnější na mladých částech rostliny. V pozdějším období, je nutné přejít na měďnaté přípravky.
Těsně před počátkem rizikového období květu provedeme první ošetření, které opakujeme při dokvétání révy. Nejpozději však po 10–12 dnech. Pokud trvají rizikové podmínky (srážky, rosy, mlhy) i nadále, zopakujeme postřik ve stejném intervalu ještě potřetí.
Následně v průběhu vegetace ošetřujeme nižšími dávkami měďnatých přípravků. Dobu mezi ošetřeními volíme v závislosti na průběhu počasí. Při deštivém počasí je vhodné ošetřovat v intervalu asi 8–10 dní a volíme mírně vyšší dávky přípravků, jinak stačí interval okolo 12 dní.
Počasí dokáže být často vrtkavé a někdy není jednoduché škodám zcela předejít. Je pravda, že chemická ochrana je o něco jednodušší a člověk má tyto postupy možná zažité. Ale s trochou znalostí lze vypěstovat krásné zdravé hrozny i pouze pomocí přírodních látek. Může to být výzva, ale radost na konci za to jistě stojí.
Foto autor
K tomu, aby zahrádkář začal pěstovat révu, může stačit, když soused přinese na ochutnání hrozen révy ze své zahrady.
V polohách 400–500 metrů nad mořem vinná réva v červenci odkvétá a na spodní části hroznů současně i dokvétá.
Poté, co skončí kvašení, začnou se ve víně usazovat kvasničné kaly a další částice, které v moštu byly nebo se vysrážely kvašením. Tento proces lze urychlit.
Jan Piškula z Neratovic pěstuje stolní odrůdy révy vinné v Polabí, v nadmořské výšce 170–175 m. Před časem popsal své zkušenosti časopisu Zahrádkář.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
