Dubnový Zahrádkář roku 2018 zjišťoval, co přilákalo pěstitele bambusů Honzu Kocourka k asijským rostlinám a které druhy by zájemcům doporučili do tuzemských zahrad.
Bambus je vlastně dřevnatá tráva. Je to jednoděložná rostlina. To znamená, že stéblo netloustne, ale jak rostlina sílí, každým rokem narůstají stébla silnější. Podle posledních genetických výzkumů je bambus nejblíže příbuzný rýži. Těch rodů, druhů a také mutací je obrovské množství. Mnoho jich ani není pojmenovaných, nebo naopak některá barevná odchylka může mít dvě jména. Celkový počet bambusových taxonů není ustálený, to číslo stále narůstá.
V bambusovém lese na okraji Prahy
Je to nesmírně zajímavá a dosud ne zcela objasněná věc. To je to, proč mne bambusy baví. Každý bambus jednou vykvete. Co kvetení spouští, nikdo neví. U některých druhů to trvá třeba čtyřicet let. U jiných, například některých fargesií, dochází ke kvetení po sto až sto padesáti letech.
Nízké pleioblasty kvetou už po dvaceti letech. Záhadou také je, že některé si zakvetou a rostou dál a jiné po odkvětu odumřou. Pak vzniká situace, že se kombinují generace vzniklé ze semen, kterým by měl běžet nový cyklus, a generace vzniklé z rostlin, které dál rostly po odkvetení, a nikdo neví, jak se budou chovat dál.
Květy bambusu prozrazují svou botanickou příslušnost k trávám
„Ano, to, co je geneticky shodné, celé odumře. V Asii, aby takto neodumřely celé lesy, existují semenné bambusy, které kvetou třeba dvacet let a stále se semení. Je to taková moje teorie, že jsou pojistkou, aby celé porosty vyrostlé ve stejnou dobu nezašly. Když se vegetativně dělí například synarundinarie (fargesie) a dostanou se na různá místa, v určité chvíli vykvétají a odumírají. Mnoho bambusů tvoří obrovské množství lehoučkých semen, která vítr rozfouká. Někdy bývá až namulčováno semínky. V Sečuánu z nich dokonce dělali chleba, kolik jich bylo. Ovšem to bývá tak jednou za devadesát let.
Semena klíčí v době, kdy vzrostlé rostliny jsou již suché a pustí k zemi dostatek světla. Začíná boj, která semena se ujmou první a zaberou prostor. Některé druhy se rozrůstají do stran a tvoří kolonie, jiným sílí trsy. Pokud jedno semínko tvoří kolonii a my si z ní odkopneme rostlinu a přeneseme ji jinam a dále množíme, může se stát, že třeba za sto padesát let přijde signál, všechny ty rostliny pocházející z jediného původního jedince vykvetou a následně odumřou.
Na internetu se objevují podobné rady, jako například otrhejte semena, ostřihejte to. To ale vůbec nepomůže. O to víc se bude rostlina snažit vykvést a vysílí se.
To je téma, které mám rád. Hodně jsem se cizokrajnými rostlinami zabýval a dospěl jsem k názoru, že je to problém nás lidí. Nemůžu nikomu říkat, jestli by měl to či ono použít. Když si vezmeme třeba tulipány, které pocházejí z tureckých hor a dál z východu. Vezměme si rododendrony, růže, všechny středomořské druhy, levandule, šalvěje. V trávníkových směsích jsou mnohdy druhy, které by tu neměly co dělat. Meruňky přišly z Arménie. Velký hit – túje – přišly z Ameriky a také z Asie. Naše borovice je borovice lesní, většina ostatních, co pěstujeme v zahradách, jsou exoti. Bambusy tu nejsou tak dlouho, proto jsou jakoby víc vidět, že jsou nepůvodní.
Pěstitel bambusů Honza Kocourek
Jasně, je to rostlina, která má nějakou energii a nehodí se všude. Toto posouzení by měl v konkrétním případě, pokud si nejsme jistí, udělat odborník. V městské zeleni se bambusy používají snad všude na světě a velmi výhodně. Co se týče zahrádek, je to každého volba.
Zahrádkářům bych asi doporučil, pokud je bambusy zajímají, začít s těmi křovitými druhy, jako jsou fargesie. Je to nejodolnější bambus, nerozrůstá se do okolí. Lze ho použít na různých místech republiky.
Foto Jan Stanzel a bambusárium Rosteto
Příběh pěstování vznešené stálezelené kamélie, která kvete koncem zimy, se začal odvíjet ve 4. století před naším letopočtem. Čínský panovník Fu Chai nechal vysadit první rostliny v královské zahradě Wutong.
Fuchsie pěstujeme nejčastěji na oknech a jako balkonové rostliny, ale vhodný kultivar můžeme vybrat i do závěsného květináče, jako zahradní solitér nebo mu dát tvar stromku.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho…
Milovníky květin zaujmou stránky věnované mečíkům, ale jistě i další témata. V dubnovém Zahrádkáři pokračují mj. seriály o zakládání zahrady, řezu ovocných dřevin, zelenině ve skleníku.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
