Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Choroby » Problémy rostlin zapříčiněné vodou a větrem

Problémy rostlin zapříčiněné vodou a větrem

Nedostatek půdní vláhy se projevuje známými příznaky:

• špatným vzcházením,
• zpomaleným růstem,
• vadnutím, které může být vratné (reverzibilní) nebo nevratné (ireverzibilní),
• sníženou kvantitou i kvalitou sklizně,
• někdy i úhynem rostlin.

Vody ani málo, ani moc

Nedostatkem půdní vláhy trpí především rostliny s malou kořenovou soustavou. Jde například o ovocné dřeviny na slabě rostoucích podnožích, fazol nebo cukrovou a pukancovou kukuřici.

I když většina plodin ke svému zdárnému růstu a vývoji potřebuje dostatek vláhy, bývá v některých případech nepříznivá i nadměrná půdní vláha. Kořeny rostliny při ní trpí nedostatkem potřebného vzdušného kyslíku a odumírají. Porucha je velmi častá u nadměrně zavlažovaných pokojovek.

Listy prozrazují, že kořeny nadměrně zalévaná gardénie se topí ve vodě a chybí jim kyslík

• Přitom taková saintpaulia (africká fialka) vyžaduje nejen rozumnou zálivku, ale také způsob zalévání: Voda v žádném případě nesmí na listy. Ve spojitosti s přímým slunečním světlem by se na nich objevily skvrny.

Voda v podzemí u kořenů rostlin

Z ovocných dřevin jsou na dlouhodobější zamokření pravděpodobně nejnáchylnější třešně.

S nadměrnou půdní vlhkostí úzce souvisí i vysoká hladina podzemní vody. Citlivé jsou na ni především třešně. U jabloní a hrušní má za následek zvýšený výskyt nektriové rakoviny větví.

Rozmáčená půda spolu se silnějším větrem bývá příčinou vyvracení rostlin. To může postihnout nejen ovocné a okrasné dřeviny, ale také například růžičkovou kapustu, hlávkové zelí i kapustu. V záplavových oblastech se můžeme setkat s úhynem rostlin, které byly určitou dobu pod vodou.

Nadbytek vody v rostlinných pletivech způsobuje bradavičnaté zduřeniny (intumescence). Posléze vede k odumřením zduřelých buněk, ke korkovitosti. Tato poškození jsou nejčastější na listech převislých muškátů a pepřinců, ale i na kaktusech (zejména rod Schlumbergera). Občas se objevují i na listech papriky a hlávkového zelí. Pozor však na záměnu s obdobnými příznaky, které u zelí způsobují třásněnky.

Pro řadu rostlin je škodlivé přílišné kolísání vláhových poměrů, především náhlé přemokření po delším období sucha. Následkem je praskání plodů (zejména peckovin, ale i např. angreštu, jablek, révy vinné a rajčat), hlávek (zelí a kapusty), kořenů (především mrkve), bulev (kedlubnu, ředkviček a ředkví), hlíz (brambor, celer) a cibulí (vyhřeznutí podpučí cibule kuchyňské).

Praskání jablek v průběhu skladování je však způsobeno překročením jejich doby skladování. K praskání hlávek zeleniny dochází i při opožděné sklizni. Kromě popraskaných hlíz se u brambor tvoří dceřiné hlízy (tzv. nárůstky). Hlízy se také deformují a ve výjimečných případech na nich vzniká sklovitost.

Lijáky a kroupy

Silné přívalové deště nejen mechanicky poškozují jemnější rostliny, ale znehodnocují je i znečištěním půdou.

Silnější krupobití poškozuje všechny druhy rostlin. Ovšem i velmi slabé krupobití znehodnotí křehkou zeleninu, jako je například salát, špenát, tykev, rebarbora i cibule. Pletiva poškozená od krup jsou velmi často vstupními branami pro choroby bakteriálního a houbového původu. Proto se doporučuje bezprostředně po krupobití postřik vhodnými fungicidními přípravky.

Kroupy poškodily větev broskvoně

Voda v zimě

Voda, to je i sníh, resp. námraza, které jsou především příčinou lámání větví. Zvláště jehličnany sloupcovitého růstu je dobré před zimou svazovat a sníh z nich sklepávat. Větší a především dlouhodobější sněhová pokrývka podporuje původce chorob trávníků (plíseň sněžnou neboli sněžnou plísňovitost). Sníh může mít i pozitivní vliv – jednak zásobuje půdu vláhou a především působí jako výborný tepelný izolátor.

Voda ve vzduchu

Vlhkost vzduchu se většinou projevuje nepřímo – vysoká vzdušná vlhkost podporuje výskyt houbových a bakteriální chorob. Nízká vzdušná vlhkost zase usnadňuje výskyt živočišným škůdcům. Nízká vzdušná vlhkost bývá však i příčinou zasychání a opadu listů některých pokojových rostlin (např. banánovníku, některých fíkusů, kamélií a kávovníku) a to hlavně v zimním období při centrálním vytápění.

Když vítr duje

Vítr zaviní opad plodů, lámání větví i kmenů. Vývraty ovocných stromů hrozí především na slabě rostoucích podnožích. Na větrných lokalitách se často objevují stromy s nepravidelnými až tzv. vlajkovými korunami: Na návětrné straně jsou koruny méně vyvinuté než na straně závětrné.

Foto autor

Související články

jablka jabloň květopas mera obaleč pilatka zobonoska

Šetrná ochrana jabloní před škůdci; které přípravky použít

25. 4. 2022

Říká se tomu odborně integrovaná ochrana rostlin: Výskyt škodlivých organismů na zahrádce snižujeme kombinací různých opatření.

číst více

abionózy chlad jarní mrazy mráz poškození chladem poškození mrazem

Které rostliny poškozuje chlad a které mráz, jak je chránit, ošetřit

23. 5. 2021

Relativně časté biotické poruchy způsobují povětrnostní podmínky. Chlad způsobuje tzv. chladové poškození, obávaná je újma zaviněná mrazem.

číst více

abionózy bakteriální spála moniliniová spála úpal úžeh

Jak rostliny poškozuje slunce, světlo nebo vysoké teploty

29. 7. 2020

Prohlédněte si na 32 fotografiích projevy poškození rostlin světlem, nadměrným teplem, zářením slunce a suchým vzduchem.

číst více

abionózy jarní mrazy Květy listy plody

Jak jarní mrazy poškozují listy, květy a plody ovoce a zeleniny

24. 3. 2020

Zejména u teplomilných druhů zeleniny dochází v časném jarním nebo v podzimním období k mrazovému poškození a to již i při nízkém poklesu teplot pod bod mrazu.

číst více